Právo na opravu přichází. Jak správně nakládat s rozbitou elektronikou?

Ať už jde o drobné kabely nebo velké domácí spotřebiče – jsou to právě vyhozená elektrozařízení, která jsou jednou z nejrychleji rostoucích kategorií odpadu. Evropská unie proto od letošního roku zavádí takzvané právo na opravu. Nové nařízení má za cíl prodloužit životnost výrobků, omezit plýtvání surovinami, a především snížit rychle rostoucí objem elektroodpadu. Ten podle odhadů webu E-Waste Monitor přesáhne do roku 2030 celosvětově 82 milionů tun ročně.

Nová evropská pravidla, která začnou v České republice platit 31. července, garantují spotřebitelům zajištění náhradních dílů i možnost nechat si běžné domácí spotřebiče opravit i po záruce. „Smyslem nové legislativy je prodloužit životnost výrobků a zpomalit nárůst elektroodpadu. Přesto je nutné mít na paměti, že ne všechno lze opravovat donekonečna,“ upozorňuje Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém, s tím, že právě v tuto chvíli je klíčová správná recyklace. Jak tedy naložit s rozbitou nebo nepotřebnou elektronikou? 

Krok 1: Když se zařízení rozbije, zvažte opravu

Pokud se pokazí mobil, televize, pračka nebo třeba vysavač, není nutné zařízení okamžitě vyhodit a nahradit jiným. Díky nové evropské legislativě bude možné nechat si elektrospotřebič jednoduše opravit i po záruce, případně požadovat po výrobci náhradní díly. Možností, jak opravu řešit, je hned několik – autorizovaný servis výrobce, nebo taky jakýkoli opravář v okolí. Alternativou jsou i reuse centra, kde spotřebiče a další elektroniku opraví a následně nabídnou k dalšímu využití.

Krok 2: Nehromadit doma, ale správně odevzdat

Jestliže pak zařízení z nějakého důvodu není možné opravit, je důležité je nehromadit, ale správně odevzdat. Nejčastěji lidem doma zůstává drobná elektronika – nepotřebné kabely, staré myši, sluchátka, mobily nebo adaptéry. Často roky leží v zásuvkách, případně končí ve směsném odpadu, kam ale nepatří. I zdánlivě bezcenná elektronika totiž obsahuje cenné suroviny jako měď, hliník nebo třeba zlato, které je díky recyklaci možné znovu využít.

Jen za rok 2024 lidé k opětovnému využití do kolektivního systému společnosti REMA Systém odevzdali téměř 31,5 tisíc tun elektroodpadu ušetřili tím tak přibližně 24 tisíc tun primárních surovin a snížili emise oxidu uhličitého o téměř 90 tisíc tun.

Foto: Se svolením REMA Systém

Krok 3: Vyberte si nejjednodušší cestu k recyklaci

Kabely i další drobnou elektroniku lze odevzdat ve sběrných dvorech. „Využít lidé můžou taky bezplatnou službu Rebalík. Drobnou elektroniku stačí jednoduše zabalit a poslat přes Balíkovnu k recyklaci,“ vysvětluje Denisa Krumlová. Jednoduchý postup pro odeslání starého elektra je na webu rebalik.cz.

Ani větší spotřebiče, jako jsou pračky nebo myčky, ale nemusejí být problém. Lidé můžou využít službu Buď líný, kterou zajišťuje společnost REMA Systém. „Stačí nashromáždit alespoň deset kilogramů elektroniky a na webu www.rema.cloud si bezplatně objednat jejich odvoz. Kurýr si pro nepotřebná zařízení přijede až k domovním dveřím,“ upřesňuje Denisa Krumlová s tím, že likvidace starých přístrojů tímto způsobem je nejen rychlá, ale hlavně pohodlná a udržitelná.

„Oprav a udržuj“

A právě na udržitelnost cílí i nová evropská směrnice. Předpokládat se dá díky delší životnosti výrobků třeba to, že ze současného „kup a vyhoď“ modelu se společnost přesune spíš k variantě „oprav a udržuj.“ Zásadní posun totiž čeká taky výrobce – nová pravidla mají omezit praktiky vedoucí k umělému zkracování životnosti výrobků.

Tyto změny ale podle Denisy Krumlové nezbavují společnost odpovědnosti za to, co nastane ve chvíli, kdy už oprava není možná. „Oprava by měla být prvním krokem, recyklace zase tím posledním. Aby cirkulární ekonomika fungovala v praxi, musí existovat obojí,“ uzavírá.

Náhledové foto a fotogalerie: Se svolením REMA Systém