Kameňák

Vybíráme nádobu pro kysané zelí

Chystáte se k tradičnímu nakládání zelí? Aby ne, právě nastal nejvyšší čas. Že nakládáte zelí poprvé, nebo se vám v loňském roce rozvila nádoba, v níž jste ho vždy mívali? Pak je zapotřebí pořídit nádobu novou, kvalitní a ideální z hlediska kvasného procesu. I když ten je většinou ovlivněn jinými faktory. Na trhu se nachází hned několik různých typů nádob určených k nakládání zelí. My se podíváme na to, co by taková optimální měla mít.

Materiál a objem v hlavních rolích

V první řadě se vyplatí zaměřit na materiál, ze kterého je nádoba vyrobena. Vynikající jsou především kameninové zeláky. Jsou naprosto těsné a dokážou zelí uchovat v takovém prostředí, které si vyžaduje. Vybavené jsou také kameninový příklopem a mají specifické tvary. Rozhodně nelze zapomínat na ucha, díky nimž zelák jednoduše přenesete. Objemově se vyrábí v mnoha variacích. Tradičně 5, 10, 15 či 20 litrů. Záleží na množství. Zelí, jež hodláte nakládat.

Kameninový zelák s příslušenstvím

Kameninový zelák s příslušenstvím: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Víko, vodní zátka a těžítko

Řekněme taková svatá trojice pro ideální kvašení zelí. Rozhodně je třeba mít nádobu opatřenou speciálním víkem ze stejného materiálu. Víko se musí vkládat přímo do míst, kde je voda, tedy takový malý kruh po obvodu hrnce s drážkou. Právě tady se naleje voda, jež vytváří vodní zátku. Díky ní se pak nedostává do okolí odér, který bezesporu z kvašeného zelí půjde. Zapomínat nelze ani na těžítko. To musí přijít přímo na zelí, které bude pokrývat šťáva z něj. Při absenci této šťávy by zelí plesnivělo.

Kameninový zelák

Kameninový zelák se zelím: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Nejvyšší čas pro nakládání teprve přijde

Nyní už ale přichází doba, kdy se zelí běžně krouhá. Pokud chcete mít tuto vitamínovou bombu co nejdříve, pak můžete nakládat. Ideální je vsadit na zelí někde z farmy v tuzemsku. Prodává se tady tradičně i zelí dovezené z Polska, ale naše je naše. Tak hurá na to, vitamíny B a C budeme v zimě jistě potřebovat.

Kameninový zelák: Zdroj náhledového obrázku vlastní archiv Radka Štěpána

Bydlení mě baví. Rád se s vámi podělím o své zkušenosti.

8 komentářů

  1. Viki Vikina Odpovědět

    To jsme se toho dozvěděli. Zejména je překvapující věta: Právě tady se NELEJE voda, jež vytváří vodní zátku. I když se můžeme domnívat, že se jedná o překlep, v tomto místě jeto zcela zásadní chyba, protože na málo čem záleží u nakládání zelí tolik, jako na stálé přítomnosti vody v žlábku a nad svrchní vrstvou zelí. Chybí-li, můžete plesnivé zelí vyhodit.
    Ony existují nádoby z jiného materiálu na nakládání zelí? Asi ano, ale jiné nejsou zmíněny. Kromě kamene existují i keramická těžítka přímo k zelákům – to by se taky slušelo říci. A zdůraznit potřebu zachování naprosté čistoty zeláků i těžítka a taky při vybírání zelí.
    Celkem jako obvykle od tohoto autora – polovičatý článek s odfláknutou prací a ještě se zásadní chybou.

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Děkuji za upozornění, překlep jsem samozřejmě opravil. Moje chyba. Zelí budu nakládat příští týden, za svými názory si stojím, nakládám už minimálně 5 let a pokaždé se podařilo. Mám na zatížení dva dřevěné půlkruhy a kámen.

  2. Slávek Odpovědět

    Se zelím mám již 60-leté zkušenosti a mohu sdělit následující. Již dlouho nepoužívám žádné kameninové nebo porcelánové nádoby. Časem totiž glazura popraská/je vidět pod lupou/ a v těchto spárách se drží plísně a jiné patogeny. Nakládám do 5-ti litrovek, které uzavírám plastovým víčkem, které má kvasnou zátku uchycenou do elektrikářské plastové průchodky. Jedno víčko prohnu a vložím dovnitř a na něj dám malou kamennou kostku. Normálně nechám probublávat jako víno. Pozor! plnit pouze asi 2/3, při kvašení zelí nabývá a je dobré ho několikrát během kvašení zatačovat a dolévat solným roztokem.
    Šlapu normálně ve vaničce a pěstí dusám do 5-litrovek.
    Následně po vykvašení dávám vždy jednu 5-litrovku zelí do kompotových 760 sklenic doliju solným roztokem a zavřu lehce víčkem. Ke spotřebě mám pohodlně vždy sklenice k dispozici a nemusím pracně rozebírat celý zelák kvůli troše zelí.
    S výběrem zelí VELICE OPATRNĚ, musí být zimní odrůda/třeba Pourovo/ lehce přemrzlá. Mnozí podvodníci i markety podvádějí a prodávají „akční“ zelí letní, které je zcela nevhodné pro nakládání, není křupavé, naopak mazlavý, kazící se HNUS.
    Pro přímou konzumaci a zelí a na saláty si nakládám až koncem listopadu, kdy je jisté, že už jim letní ve skladech shnilo:))) A to pak je jako křen….

    1. Karl Odpovědět

      Měl bych otázku: sklenice 760 ml skladujete kde ? Výdrž zelí – doba ? Skleněné 5l láhve jsou dobré, doma jsme do nich zavařovali i okurky.

  3. činčila Odpovědět

    A co třeba napsat kolik nakrouhaného zelí se do jaké nádoby vejde, jestli se dá doplňovat atd.
    Dost nekompletní návod pro začátečníky.

  4. PETR Odpovědět

    TAKY DÁVÁM ZELÍ PO ZKVAŠENÍ DO MALÝCH SKLENIC,JAK PÍŠE p.SLÁVEK.PAK UŽ JEN ZELÍ DÁT DO SKLEPA,I V PANELAKU JAKO JÁ,A TAM MI VYDRŽÍ PO CELÝ ROK AŽ DO PŘÍŠTÍHO NAKLÁDÁNÍ.

  5. steve Odpovědět

    „Právě tady se naleje voda, jež vytváří vodní zátku. Díky ní se pak nedostává do okolí odér, který bezesporu z kvašeného zelí půjde. “

    Mám dotaz: kam půjde ten odér když ne do okolí ??
    To zůstane v hrnci a ten je nafukovací i když je z kameniny??

    Podle mého je tam víko jako kvasná zátka právě proto aby mohl „odér“ odcházet ven

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *