Fasádní barvy dnes hrají na jistotu. Proč se držíme zemitých tónů?

Když se v devadesátých letech začala masivně rekonstruovat panelová sídliště, šla ruku v ruce s tehdy novým filmovým hitem, Forrestem Gumpem – stejně jako v pověstné bonboniéře člověk nikdy nevěděl, na jakou barvu zrovna narazí. V průběhu dvou desetiletí se ale trendy fasádních barev významně posunuly. Místo křiklavých kombinací vévodí bílá, šedá, béžová či antracitová. Architekti je volí pro jejich nadčasovost, praktičnost i snadnou kombinovatelnost s dalšími materiály – například s kovem, sklem nebo dřevem.

Barevné trendy na rodinných i bytových domech se řídí podobnými principy jako móda – jen s tím rozdílem, že svetr často obměníme po konci sezóny, ale fasádu volíme na dlouhá desetiletí. Právě proto dnes převládají spíše neutrální odstíny, které se snadno nepřejí. V kurzu jsou zejména lomená bílá, světle šedá, teplé tóny hnědé nebo pastelové doplňky. „Zatímco dříve bylo zvykem dům zateplit a obarvit podle vkusu majitele, dnes už se častěji volí umírněné odstíny – především díky spolupráci s architekty. Vhodné jsou především světle šedé a béžové tóny doplněné o barevné prvky, jako jsou výraznější plochy kolem vchodu nebo meziokenní výplně,“ vysvětluje Tomáš Pošta, odborník na fasády ze společnosti Weber, Saint-Gobain.

Foto: Se svolením Weber, Saint-Gobain

Tmavší barvy absorbují více tepla

Tlumenější barvy podle něj dokáží dům vizuálně usadit. Navíc nepůsobí rušivě ani v historickém, ani v přírodním prostředí. „Tmavé a syté barvy mohou být na první pohled efektní, ale také se na fasádách, obzvlášť těch zateplených, rychleji přehřívají a blednou,“ dodává odborník z Weberu.

Moderní tenkovrstvé omítky a fasádní nátěry už sice běžně využívají chladivé, takzvaně cool pigmenty, které zajišťují nižší solární ohřev fasády a dlouhodobou barevnou stálost i odolnost vůči UV záření. Přesto je ale stále třeba být obezřetný při volbě tmavších odstínů.  Zejména u tmavých barev, jako je černá nebo antracitová, může dojít k nadměrnému zahřívání povrchu fasády, a to až na 80°C. „Problém se objevuje především u zateplených domů s izolantem na bázi polystyrenu, který je hořlavý. Vnější souvrství má jen několik milimetrů je na izolačních deskách, takže se teplo odvádí do zdiva minimálně,“ upozorňuje Tomáš Pošta. Důležitou roli proto hraje světelná odrazivost barevných odstínů – u omítek a fasádních nátěrů na zateplovacích systémech by neměla klesnout pod 25 %.

Foto: Se svolením Weber, Saint-Gobain

Návrat k přírodním pigmentům?

Historicky se fasády natíraly vápnem s příměsí přírodních pigmentů – oxidy železa pro červenou a hnědou, saze pro černou, kaolin pro bílou. Tyto materiály byly zcela přírodní a překvapivě trvanlivé. Dnes se k osvědčením principům výrobci vracejí – zejména k využití anorganických pigmentů, které jsou extrémně odolné vůči světlu i počasí. „Organické pigmenty se na fasádách používají omezeně, sice dokáží vytvořit výrazné barvy, jako je červená a žlutá, ale nejsou dlouhodobě barevně stabilní. Proto se na fasády používají výhradně tam, kde je to nezbytně nutné, a jinak se uplatňují spíše v interiéru,“ říká odborník z Weberu.

Při výběru barevného odstínu se nelze spoléhat jen na tištěný barevný vzorník. Malý barevný obdélníček na papíře či monitoru počítače působí jinak než stejný odstín omítky na skutečné stěně. „Ideální je objednat si zkušební vzorek omítky či nátěru na plochu o velikosti nejméně jednoho metru čtverečního, a ten si pak v klidu prohlédnout ve světle i ve stínu. Teprve pak získáte představu o tom, jak bude dům skutečně vypadat,“ radí Tomáš Pošta.

A přestože se v posledních letech objevuje řada novinek, základní pravidla výběru zůstávají stejná – praktičnost, trvanlivost a vkusné sladění s okolím. Hlavní změna tedy panuje v oblasti výběru barev – a kdo ví, možná můžeme výhledově zase čekat větší pestrost.

Zdroje info: Autor, Tomáš Pošta. Weber, Saint-Gobain

Náhledové foto: Se svolením Weber, Saint-Gobain