O faktu, že jsou Češi národem domácích kutilů, není třeba vůbec diskutovat. Naopak, situace je jasná. Většina z nás chce ušetřit, a tak se i do složitějších úkonů pouštíme po hlavě a s velkým nadšením. Nakonec ale může být výsledek takový, že příliš spokojený není nikdo. Typickým příkladem je i zateplování objektu. Pokud se při něm dopustíte některých fatálních chyb, celá práce bohužel vyjde vniveč a vy ztratíte nejen čas, ale nakonec i spousty peněz. Právě proto se na některé základní chyby při zateplování domu podíváme podrobněji v tomto článku.
Nesprávné posouzení stavby
V první řadě se nezkušení řemeslníci a domácí kutilové dopouštějí velké chyby v tom, že špatně posoudí konkrétní stavbu. Jedná se především o aktuální vlhkost zdiva. Chybné zateplení ji může klidně i několikanásobně zvýšit. Stejně tak může být velkým problémem také nerovnost podkladu či nesoudržnost zdiva.
Polystyren: Zdroj obrázku Pixabay.com
Špatně osazená okna
Máte okna osazená rovnoběžně s vnějším zdivem? Pokud ne, je to velký problém. Ten může nastat i tehdy, když okna nebudou mít dostatečně obnažený rám. Právě on totiž umožní optimální zateplení ostění. Dobrý pozor by se mělo dát i na ideální oplechování. I kvůli němu nemusí být zateplení řešené tak, jak by mělo.
Zateplení stropu: Zdroj obrázku vlastní archiv Radka Štěpána
Vyberte správné hmoždinky
Pro zateplování určitých částí objektu je nezbytné zvolit správné hmoždinky. Klasické by mohly vést k tomu, že dojde k vysokým tepelným ztrátám. Stejně tak k němu může vést i špatná montáž hmoždinek. Zapomenout nelze ani na vyplnění spár mezi izolačními deskami. O to se postará správná pěna. A natažení samotné omítky? Bez zkušeností to jde hodně složitě a můžete se dopustit spousty omylů. I estetický dojem může být ve finále spíše odstrašující než lákavý. To si rozhodně žádný majitel objektu nepřeje.
Zateplení objektu: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com
Nahrávání ...
Bláboly. Kdo chce zateplovat, ať si přečte ČSN 73 2901, dále technologický postup výrobce ETICS, kterým chcete zateplovat a technický list kotvících hmoždinek, pro správné umístění a délku kotevních hmoždinek. Vše ostatní jsou hospodský kecy.
Článek o ničem.
Redaktor rozumí všemu, koukám. Omyl jak prase, ať zaleze zase k netu, tam toho píšou také dost.
clanek bych doporučil smazat.
Naopak, případné mezery mezi deskami izolantu se nikdy nesmí vyplňovat lepící hmotou, vznikl by tepelný most a místo by se prorýsovalo na omítku.
No, tím je samozřejmě míněna lepící pěna!
Hmoždenky nejsou třeba do osmi metrů
Vyplnění spár mezi deskami,vhodným lepidlem??!!!!!! Cože,děláte si z čtenářů srandu,vůbec nevíte o čem píšete,nėco takové je z technol. hlediska naprosto nepřijatelné. Jste hlupák.
Dobrý den,k
Může mě někdo říct, co to je za blábol, fuj, už jenom tato věta……,,Zapomenout nelze ani na vyplnění spár mezi izolačními deskami. O to se postará správné lepidlo.“ …………..???? odkdy se používá na vyplnění spár v izolaci lepidlo?!?, když už, tak pěna a to do 10% plochy a to jen na polystyrén.
Ví pisatel článku vůbec o čem píše?
Pane, že se nestydíte …. pořádně si přečtěte ČSN a příručku ETICS a nebo jakýkoli technologický postup výrobců jako CEMIX, Weber, BAUMIT, Lafarge a jiné…. a pak piště článek! Zbytek v článku, fakt nebudu komentovat 🙁
To se pak po přečtení takové hovadin nedivím, že ty fasády a zateplení občas vypadají tak jak vypadají….
Nadpis rádoby honosný, ale článek o ničem … .
Zase článek kde se nic nedozvíte fakt „dobrá“ práce.
Smažte to ten co to psal to v životě neviděl
Pan Štěpán má velmi velký rozsah „znalostí“.Neustále se potřebuje zviditelňovat ve všech odvětvích.Těším se znovu na jeho „odborné zkušenosti“ které si stejně někde přečetl a hurá s tím na net.
A ta elektroinstalace na obrázku, to je fakt šílenost… To dělal elektrikář???
Tenhle pisálek nezná nic, ale píše o všem.
Větší nesmysl jsem nečetl, pan redaktor by aspoň mohl něco vygooglit než napíše tuhle blbost.
Nejsem stavař, jsem technik přes teplo, takže mám připomínku jiného druhu: málokdo si uvědomí, že zateplování domu je příležitostí k vyřešení řady dalších problémů. Zejména u bytových domů. Spodní byty jsou chladné, byty pod střechou ještě chladnější. Vyplatí se více izolovat střechu (3x silnější vrstvu), také studené rohové místnosti by měly dostat nejméně o polovinu silnější vrstvu. Špaleta na fasádě není takový problém za jaký ho někteří stavaři vydávají. Stropy ve sklepech také asi 0,7 vrstvy na fasádě.Takzvané koncové stěny u dlouhých paneláků by měly být izolovány nejméně 2,5x silnější vrstvou. Když nezapomenete izolovat plochu průřezu atiky (dva trámky, mezi ně doplnit polystyrén, přes to OSB desku), nebudou mít byty pod střechou plíseň. Atika má u činžáku běžně plochu průřezu 20m2, nebo i mnohem více. Nechali byste jinde nekrytou plochu 5 x 4m? Tato opatření mají za účel srovnat tepelnou ztrátu jednotlivých místností v domě. Když to uděláte, o dost ještě zvýšíte účinek zateplení o těch několik málo stupňů, co byste museli jinak zbytečně topit více kvůli těm chladnějším bytům. Nechcete přece proinvestovat velké peníze, a pak zjistit, že jste ušetřili 20%. A ještě mít v horních bytech plíseň. Za stejné peníze může být i dvojnásobná radost. (Nebo i vícenásobná). Když pak ještě zrekonstruujete kotelnu (na menší výkon po zateplení), bude radost ještě větší. To co píši, jsou výsledky výpočtů – odzkoušeno. Zdravím chytré a přemýšlivé techniky.
Jsem trochu laik,ale chtěl bych se zeptat.
Když je normální cihlový dům ,tak ,,dýchá,,
Když na to nalepím polystyren,tak si myslím
,že nedýchá a uvnitř může vlhnout a být plísně.
Máte pravdu. Polystyrén snad jen na beton. Na cihlu minerální vlnu. Ta dýchá.
Vidím, že odborníci stavaři se do odpovědi nějak nehrnou, tak Vám napíši jen základní teoretické předpoklady k tomu, aby Vám dům po zateplení nevlhnul. Jedná se o to, aby síla izolace – a je jedno jaké – byla dostatečná natolik, abyste dostal teplotu rosného bodu ven ze zdiva, až do izolace. (Průběh poklesu teploty zevnitř ven je takový, že na líci stěny vevnitř máte dejme tomu 22°C a na povrchu fasády venkovní teplotu, nejlépe počítat až těch -20°C.) Je-li stěna z homogeního materiálu, můžete si to graficky zobrazit jako skloněnou úsečku. V tom místě, kde se protne s hodnotou rosného bodu, začíná docházet ke kondenzaci vzdušné vlhkosti. Když je to ve zdivu, zdivo vlhne. Když je to v polystyrénu, nevlhne, protože do jeho mikrostruktury se vlhkost nedostane. Na konkrétní podmínky Vašeho domu Vám to spočítá projektant (měl byste mít projekt zateplení), ale i dobrý student vyššího ročníku stavební průmyslovky. A opět připomínám, že nesmíte zapomenout na detaily, kudy uniká více tepla, a věnovat jim více pozornosti (a více polystyrénu) – viz připomínka o zateplení průřezu atiky v mém dřívějším příspěvku. Atiku má i Váš rodinný dům. Mnoho zdaru.
Vrchol stupidity
Konkrétně napis měl znít :
Výplň-náplň tohoto článku je devastující !