01_hromosvod

Je hromosvod na domě povinný

V našich zeměpisných šířkách sice nehrozí sopky, tornáda ani zemětřesení, ale i na první pohled obyčejná bouřka dokáže napáchat velké škody. Jako základní ochrana před ničivou silou blesků, které mají sílu ničit majetek v interiéru domu, ale i zranit osoby či domácí zvířata, slouží hromosvod (občas používaný název bleskosvod je nesprávnou variantou). Instalace hromosvodu je tedy rozhodně správné rozhodnutí. Je ale povinná? Jakkoliv je instalace hromosvodu prakticky samozřejmostí bez ohledu na legislativu, pro majitele či stavitele domu je na místě udělat si v této problematice jasno.

Proč hromosvod?

Blesk je extrémně silný elektrický výboj, který vzniká na základě rozdílu elektrického potenciálu mezi bouřkovým mrakem a zemí. Vývoj si hledá vždy nejsnazší a nejkratší cestu a nejčastěji proto udeří do vyvýšených míst. Právě proto je nad budovu umístěn hromosvod, který má za úkol výboj zachytit a bezpečně svést do země, která jej absorbuje.

Hromosvod se skládá ze tří hlavních částí: Jímače, svodu a uzemnění. Vyroben je vždy z materiálu s dobrou elektrickou vodivostí, typicky pozinkované oceli, mědi, anebo hliníkových slitin. Uzemnění je vždy umístěno v zemi nebo betonových základech domu, nejčastěji ve formě tyčí, drátů apod. Vodiče, který spojují uzemnění s nejvýše umístěnou částí hromosvodu – jímačem – se nazývají svody a podle velikosti a tvaru budovy jich je vždy hned několik.

Jímač hromosvodu může mít podobu tyče, mříže, ale i plošného útvaru. Občas se používají i tzv. aktivní jímače, na kterých je přímo vytvářeno elektrické napětí. Efektivita tohoto přístupu je však diskutabilní.

02_hromosvod

Zdroj obrázku: Pixabay.com

A legislativa?

Otázka nemá vyvolávat pochybnosti o tom, zda hromosvod instalovat či nikoliv, mělo by jít o samozřejmost, je položena spíše pro zajímavost a pro případy, kdy hromosvod z nějakého důvodu a v určitou chvíli instalován být nemůže.

Stavební zákon 183/2006 Sb. a vyhláška 268/2009 Sb. stanoví, že „ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení…“ Pojem „stavba pro bydlení“ ale není nikde přesně definována a formulace tak občas vyvolává zmatek mezi laiky i právníky.

Situace je tedy jasné vlastně pouze u staveb, které naplňují další podmínky. Jedná se o stavby, u kterých hrozí „přenesení požáru stavby na sousední stavby“, či stavby, u kterých „hrozí zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejich umístění na návrší nebo vyčnívají-li nad okolí“.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Stylové bydlení je skvělé. Vím o něm hodně a chci se o to podělit.

27 komentářů

  1. Jarek Odpovědět

    Zmatky ohledně povinnosti či nepovinnosti hromosvodů pramení z neznalosti zásadní skutečnosti: hromosvod je elektrické zařízení. Veškeré dotazy ohledně hromosvodů je třeba směřovat k revizním technikům v oboru elektro nebo k elektro projektantům a ne ke stavebníkům nebo k architektům.

  2. Lukáš Odpovědět

    Odpověď na otázku je jednoznačná. Zákony neplatí pro všechny stejně a stavební zákon tuplem.
    Je to stejné jako stavba na cizím pozemku bez souhlasu vlastníka a ještě tak, že naruší statiku objektu. Že to není možné! Zde názorný příklad : https://najisto.centrum.cz/117200/ing-jan-lukas-bedrnicek/hodnoceni/ a zde druhý: https://najisto.centrum.cz/28216/geoka-sro/hodnoceni/. A co na to místní stavební úřad, krajský stavební úřad, MMR, ombudsman, Policie ČR, státní zástupci a soudy? Jejich reakce je: co máte za problém, vždyť žalovaná se domnívá, že to je její, chodila si tam jako malá hrát, tak táhněte do …. a už nás s tím neotravujte.

  3. Martin Odpovědět

    Zdravím autora. To je ale hodně velká blbost, co jste vyplodil. Asi jste minimálně vyučený elektrikář, že znáte všechny důsledky a následky ničivé síly bleskového výboje? To byste ale nemohl vyplodit takový dezinformační článek. Nepřeji rozhodně nikomu řešit následky po úderu blesku v důsledku špatné bleskosvodné instalace. A taky by mě zajímalo, na základě čeho zpochybňujete aktivní bleskosvodku? M.

    1. mestax Odpovědět

      Víte, ono je dobré pohlížet na věci komplexně a v tomto případě se nabízí otázka, jestli stavbou hromosvodu vlastně nelákám el. výboje, aby zvolili můj hromosvod (a tedy i stavbu), jako nejsnažší cestu. A pak už stačí nějaké slabší místo, šlendrián a je vymalováno. A věci určitě taky nepomůže tvar blesku, který je jen někdy tvořen jediným přímým výbojem, většinou má tzv. „bratříčky“, které dokážou udělat taky pěknou paseku… Možná nejlepší odpověď by na otázku stavby hromosvodu daly pojišťovny a jejich statistiky, které je možno brát jako zevšeobecňující.

  4. jiri Odpovědět

    Nechápu proč se zde zpochybńuje použití aktivních hromosvodů , které se paradoxně používají u velkých budov např nákupní centra kde se shromažduje velký počet lidí . Proč to norma neřeší jednoznačně ale oklikama a pochybnostmi

    1. Pavel Odpovědět

      Dnes mají jímače ESE oporu pouze v národních normách Francie, Španělska a Slovenska (STN 34 1391 Elektrotechnické predpisy. Výber a stavba elektrických zariadení. Ochrana pred bleskom. Aktívne bleskozvody). V českých a dalších mezinárodních normách však oporu nemají.

  5. Ferko Odpovědět

    Jak jednoduché , zde stavební úřad chce doložit mimo revizi i výpočet rizik, pak je ochoten připustit kolaudaci bez hromosvodu – bleskosvodu. Jinak víme co je blesk a co hrom (proto se nám slováci smějí , že chytáme hromy). Aktivní jímač pozůstatek frantíků – kteří dosud nepochopili princip normy ČSN EN 62305 1-4 ed.2 . Přes vnesenou žádost pro harmonizaci norem, s touto výše uvedenou normou za desítky let nepokročili ! Proto stále ty zmatky .

    1. Jan Jan Odpovědět

      Konečně někdo správně.
      V případě že riziko blesku do stavby je minimální (napřiklat proto že 40M od stavby je sloup s VN a stavba je umístěna nejníže v terénu oproti ostatním stavbám včetně sloupů VN) je bleskosvod zbytečný a tudíž není vyžadován.

  6. Pavel Odpovědět

    Už nestor hromovodné techniky, ing. Popolanský na dotaz vysvětloval: „Výrobce aktivního hromosvodu má pravdu, že ho testoval v největší laboratoři na blesky ve Švýcarsku.“ A po chvíli poněkud tišeji dodával:“Ale s výsledkem, že je nevyhovující.“

  7. Jarda Odpovědět

    Protože aktivák nemá oporu v českých normách , evropských normách , a české legislativě . pravda nikdo kompetentní není schopen říci Ano či ne , případně vytvořit normu byť třeba jen národní . a tak jsou aktiváky v šedé zoně „ani povolené ani zakázané “ a následky si nese provozovatel.

  8. miztli Odpovědět

    Tak jelikož žádný hrom nelze svádět do země, tak název bleskosvod je o dost správnější, jak slovotvorně, tak co do reality. Hromosvod je jen zastaralý název z doby, kdy lidé přikládali větší význam zvukovému projevu nad světelným projevem, kterým se el. výboj projevuje bezprostředně ve svém vodivém kanále, zatímco zvuk až zprostředkovaně. Takže asi úplně nejsprávnější by byl název, ovšem nikoliv jednoslovní, sváděč elektrického výboje, projevujícího se světelně i zvukově, do země. Ostatně i název blesk je jen odvozen od svého vedlejšího projevu, nicméně je s výbojem spjat způsobem, jakým výboj vzniká, tedy fakticky je to projev elektromagnetické síly a tu „provozují“ energetická kvanta fotony a ty jsou jak příčinou el. proudu, který následně tím bleskosvodem projede, tak i světla. Zvuk je s tím spjat jen kvůli existenci vzdušného obalu, ve kterém se v okolí vodivého kanálu rozkmitají molekuly vzduchu a to je ten zvukový projev alias hrom.

  9. Sam-Moravský komentátor Odpovědět

    Že každý odborník v oblasti elektro říká, že ten druhý odborník v oblasti elektro je vůl je všeobecně známo. Jako předseda bytového družstva v 4tyřúpodlažním domě v Brně, zkolaudovaného v roce 1955 s Dvěma bleskosvody, jsem někdy v roce 2005 zjisti, že zřejmě po roce 1989 máme v ČR úplně jiné bouřky než dříve, neboť mně sdělil revizní technik hromosvodů, který se u nás po 60 letech poprvé objevil, že naše hromosvody nevyhovují a musíme je doplnit o další 3 hromosvody resp. hromosvůdky na 3 nepoužívaných komínech ( dům je od začátku napojen na dálkové centr. zás. teplem ) a komíny měl jen z důvodů eventuálního vzniku „atomové zimy“. Mluvil cosi o ochranné zóně, že se změnily předpisy atd atd. Prostě chtěl na nás trhnout nějaké prachy. než bych mu dal vydělat, tak jsme raději zbourali ty komíny. Už chápete, proč se mění předpisy – asi jako emisní normy – vytáhnout prachy z obyčejných lidí. Taky se u nás začal objevovat plynař, kterýmu se nelíbil náš hlavní uzávěr plynu – tak jsem ho vyhodil a našel jiného, a hasič co zkoušel u hydrantů zda do nich dostatečně teče voda – asi zkoušel jaký má vodárna tlak a zda je vodárna v provozu.

    1. Radek Odpovědět

      V době stavby vaší nemovitosti byly poznatky o atmosférických výbojích zcela jinde. V tehdejší ČSN byl dokonce napsáno, že zdivo má 2x větší izolační schopnost než vzduch (tedy 0,5 m zdiva nahradí 1 m vzdušné vzdálenosti). Bohužel se ukázalo, že je tomu právě naopak a to díky vodě, která je ve zdivu obsažena.Tedy revizní technik měl pravdu. Valivá koule nasazená na stávajícího jímače se totiž dotýkala vyčnívajících komínů. Atmosfériské přepětí by tedy z velkou pravděpodobností přes tyto komíny vniklo do střešního pláště.

  10. Tonda Odpovědět

    A proč je správně hromosvod? Svádí hromy, nebo blesky? A co z těch dvou je nebezpečné? Tento článek psal asi nevyučený kuchař (tím se omlouvám kuchařům).

  11. Petr Odpovědět

    Hrom a blesk jsou průvodní jevy elektrického výboje. Ve skutečnosti se do země svádí elektřina a ne hrom ani ne blesk. Hrom je zvukový a blesk optický projev elektrického výboje. Blesk zpozorujeme o něco dříve, než hrom, protože se světlo šíří rychleji, než zvuk, ale to neznamená, že svedeme do země blesk. Takže ten drát od střechy si můžeme pojmenovat hromosvod i bleskosvod, oboje bude terminologicky špatně, ale každý bude vědět, o čem se mluví. Mě se hromosvod líbí víc.

  12. Michal Odpovědět

    Pomineme jak se bleskosvod jmenuje, či jak kdo čemu říká. Jedno je však jisté nade vše: Než mít na baráku dodatečně budovaný, nebo starý a špatně uzemněný bleskosvod, je nejlepší řešení nemít žádný. Vysvětlení: U nových domů, kde se zemnící pásek vkládá do základové spáry před betonáží základových pasů. Pak je téměř stoprocentně zaručen ten maximální odpor myslím dle nové normy, 2ohmy. Podle staré snad bylo 4ohmy (znalí mne jistě opraví), nic to na věci však nemění, že u dodělávaného zařízení toto na 90% nebudete schopni dosáhnout. Pro příklad uvedu: soused mne na chalupě prosil, jestli může vykopat na mým pozemku 2m dlouhý výkop pro zemnící desku. Samozřejmě jsem souhlasil, ale upozornil jsem ho na zbytečnost a nakonec i nebezpečnost této akce. Kopal, uložil, zahrabal. No a když mu to odpovědný hromosvodař změřil, tak je bez hromosvodu. Věci se mají tak, že když vám do špatně uzemněného uhodí blesk, že vám to zapálí chalupu je vemi pravděpodobné. A tak je lepší žádnou jímací konstrukci na střeše nemít, než mít neuzemněnou.

    1. Víťa Odpovědět

      Tak za tento článek dám ruku do ohně, to jasná zpráva o realitě v problematice hrom, či bleskosvodů. Oni ty blesky si tak nějak žijí svým životem a nasměrovat ho, kam má uhodit prostě nejde. Znám případ, kdy si blesk místo perfektního hromosvodu na budově vybral k úderu o nějakých padesát metrů opodál stojící lípu v místě, kde byl v kmenu zatlučený rezavý hřebík asi metr nad zemí, zároveň způsobil ve zmiňované budově vyhoření průmyslového počítače a ve vedlejším rodinném domu totálně zrušil domovní zvonek. Takže i když máme jímací konstrukci uzemněnou, může se stát cokoli.

    2. Radek Odpovědět

      Bylo to 20 ohmů, teď je doporučeno 10 ohmů. Jinak při průchodu atomseférického přepětí nosnou konstrukcí budovy musíte být od stěn podle některých statistických údajů až 2 m (záleží na materiálu stěn, obsahu vody a případně ocelové výztuži). Pokud je atmosférický výboj veden LPS, tak máte aspoň jistotu, že se vám uvnitř budovy nic nestane. Jinak nevím, proč se tato blbost vůbec řeší. Takový LPS na běžném domě 5+1 je otázkou 50 tis., kdežto cena domu je více než 4 mil. Kč. Je to tedy zcela zanedbatelná částka.

  13. Karel Odpovědět

    Podle stavební legislativy (která je pro stavby zásadní) ad zákon č.183/2006 Sb. u rodinných domů (RD) hromosvod povinně být nemusí. Pokud to vyžaduje stavební úřad, musí jasně prokázat oprávněnost svého požadavku (pokud ten není jednoznačně předepsán legislativou). Nadřízený – krajský stavební úřad mu potom jistě vysvětlí situaci, když by se mýlil anebo nad zákonnou míru zatěžoval stavebníka/projektanta. Jenže. Při vzniku škody – pojistné události, způsobené bleskem na RD se bude pojišťovna pravděpodobně velmi kroutit s vyplacením pojistného plnění, pokud objekt RD nemá hromosvod (vč. platné revize) ! V případě, že máte pojištění nemovitosti – pokud ne, tak třeba vyhoříte a nazdar. Dnes se běžně u těchto staveb (novostaveb) dělá i ochrana el. zařízení RD proti přepětí.

  14. Karel Odpovědět

    Hm, stavbou pro bydlení je ovšem myšlen např. bytový dům, ubytovna, hotel. Rodinný dům (RD) nebo stavba pro rekreaci se označuje jako stavba pro individuální bydlení (viz řada omezení tzv. ze zákona) a rekreaci. RD má celou řadu specifikací pro daný účel užívání …

  15. Vladimír Fulka Odpovědět

    Zdravím pisatele.Myslím že hromosvod na domě nic neřeší!To je nějaká roura co dvádí zvuk hromu???Bohužel zažitý nesprávný název.Bleskosvod, je už nco jiného,definovám Prokopem Divišem=svede blesk bezpečně do země.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *