Cement a beton

Domácí výroba betonu: Nehledejte v tom žádnou vědu

Potřebovali byste doma něco zabetonovat a nechce se vám kvůli menšímu množství betonu dovážet už hotovou směs z betonárky? Není divu, navíc vlastním umícháním betonu ušetříte nemalé finanční prostředky. Mohlo by se zdát, že si vystačíte s oním tradičním mícháním v poměru 3:1, tedy tři díly štěrku a 1 díl cementu s tím, že se samozřejmě počítá s vodou. Pravda je ale taková, že jinou tuhost by měl mít beton míchaný do základů a jinou třeba potěr na podlahy. My se v následujících řádcích právě na míchání betonu zaměříme podrobněji s tím, že zkusíme popsat i dobrý a naopak špatný beton.

Poměr v hlavní roli

Chcete-li opravdu pevný a kvalitní beton, míchejte písek či štěrk s cementem 2:1, případně 3:1. Pevnější směsi dosáhnete tím, že se do písku přidá navíc kamenivo. Pokud bude poměrně vyšší než 3:1, cementový tmel neobalí dokonale kamenivo a směs bude ztrácet na kvalitě. Dodržení poměrů je velmi důležité. Zapomínat také nelze na vodu. Beton nemusí být příliš tuhý, ale neměl by také vyloženě téct.

Beton

Beton: Zdroj obrázku Pixabay.com

Jak se pozná dobrý a špatný beton

Většinou až v období mrazů. Když přijdou, uvidíte, jak jsou betonové plochy skutečně pevné. Pokud se začnou objevovat prasklinky, je to známka špatné kvality betonu. Postupně dojde k jeho rozpadání, což si nikdo nepřeje. Výborná je příprava betonu ve vlastní míchačce, kdy se dokonale promíchá a v případě vysypání dojde k vytvoření správného kuželu. Důležité bude hlavně to, aby se voda od směsi nijak neoddělovala. Jen tak se eliminuje vznik případných prasklin.

Jak opatřit beton proti mrazu

Důležitá je hlavně hutnost betonu. Zapomínat bychom neměli ani na maximální promísení směsi. Jinak se po zimě vyplatí dát do betonu specifické provzdušňovací přísady. Mnohdy postačí i obyčejný saponát určený na mytí nádobí. Polévková lžíce takovéhoto saponátu se určitě bude hodit.

Míchačka: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com

Bydlení mě baví. Rád se s vámi podělím o své zkušenosti.

15 komentářů

  1. karl Odpovědět

    Pane Štěpáne, jste teoretický kecálek a neodborný blábolista ! Ale věřejně tlacháte o problematice betonu a hlavně – podporujete tu lidovku českých amatérů: cement, stěrk, voda a zamíchat. A každý, kdo někdy stál u míchačky, je v Česku už stavební inženýr, viďte !? Něco vám povím – studoval jsem stavební průmyslovku a předmět „Beton a betonové konstrukce“ jsem tam měl 2 roky + maturitní zkoušku, na VŠ tuším 3 nebo 4 semestry „Beton“ (zápočty + zkoušky a jeden klasifikovaný zápočet – to už mladí bulíci ani neznají), státnice už bohudík ne. Jenom těch různých výpočtů – kdybyste alespoň tušil ! Tak o tom už raději něžvaňte – pište jen o problematice, jíž rozumíte …

    1. Radek Štěpán Autor příspěvku Odpovědět

      Hezký večer,
      ano, o tuto lidovku mi šlo, když jsem řešil některé věci doma.
      Jsme hobby online magazín.
      Máte-li odborný pohled, budu za něj rád a odborné informace zveřejním.
      Poslat je lze sem, nebo na můj email dole na webu.
      Mějte se a díky za koment!

    2. Jirka_26 Odpovědět

      Vaši kvalifikaci zde nikdo nezpochybňuje, ovšem co si já pamatuji, tak se v této republice postavily tisíce rodinných domů na štok a ještě k tomu podsklepených jen na základě praktických zkušeností pouze vyučených zedníků. Ty domy dodnes stojí. Několikrát v životě jsem také měl tu možnost betonovat z míchačky a dokonce znám fintu, jak vyrobit nenasákavý beton bez chemických přísad a také vím, jak pomocí cukru zabránit betonu ztuhnout. Je rozdíl beton na přehrady (z hydraulického cementu č. 600, který tuhne pod vodou a teplo na rychlost tvrdnutí nemá vliv) či velké mosty a beton do základů atd. u rodinných domů. Ti, co čtou články pana Štěpána mosty, mrakodrapy ani přehrady nestaví, takže pro ně stačí hen to ono 2:1 nebo 3:1. Kdo dnes betonuje míchačkou dělá maximálně tak sokl pod zahradní altán nebo spodek garáže, kde skutečně nemusí mít VŠ. A kdo si staví dům, tak si na základovou desku beton objedná, protože to vyjde ekonomicky lépe, než míchačkování… Jestli si dobře pamatuji z panelárny, tak jedna várka do míchačky obsahovala 460 kg cementu a 205 l vody, ale množství kameniva a písku už přesně nedám asi 1260 kg…

  2. Viktor.Pardubice Odpovědět

    Pane Radku – za takovéhle bláboly se nestydíte brát peníze ? Je to jako krmit tygra švestkovými knedlíky – bohužel, všechny palce míří ke středu zeměkoule ani tečku nepíšu

  3. Slávek Odpovědět

    Teoretik, praktik.
    Vím, BETONY byly pro stavaře, jako pro nás strojaře PEVNOST PRUŽNOST:)))
    Přesto se podělím o mé zkušenosti s betonem-stavěl jsem SÁM bez zedníků rd.
    Do betonu musí přijít kamenivo frakcí 4/8 8/16. Jinak pouze s pískem namícháte pouze nekvalitní cementovou maltu.
    Stanovit universální a praktický poměr míchání lze jen velice nepřesně. Lopata suchého písku je poloviční proti mokrému, to samé hutný a provzdušněný cement. Odvažování je nesmysl.
    Pro kvalitní beton je třeba min. 500 kg cementu na 1 m3 betonu-to znamená na 50 l kolečko betonu min 25 kg cementu. K tomu použijte bet. písek s minim 30% kameniva, aby vám právě vyšel objem kolečka 50-60 l.
    S vodou šetřete, namíchejte nejdříve polosuchou směs, pak do ní zkušebně vlijte 1 l vody s 1 lžící Jaru/plastifikátor/ na 50 litrů betonu. Uvidíte zázrak, ze suché směsi se stane tekutá po 1 l vody. Proto si vyzkoušejte, kolik takové vody s Jarem použít, aby směs měla přiměřenou hustotu. množství Jaru nesmíte překročit! Voda je při zpracování betonu nutné zlo, je li jí více, po vyschnutí se v objemu vytváří dutiny, zárodky destrukce. Proto vody jen minimum, aby šla směs zpracovat. NIKDY SE NESMÍ NA POVRCHU BETONU VYTVOŘIT VODNÍ LOUŽE!!! O to víc vody potřebuje beton po zavadnutí, aby mohl hydratovat/ klidně 14 dní kropit/.
    S takto namíchaným betonem, řádně udusaném/zvibrovaném/můžete soutěžit s průmyslovými vibrolisovanými výrobky.
    Máte li nekvalitní jílový písek nedříve ho v míchačce properte a vodu slijte.

  4. Betty Odpovědět

    Cement, štěrk a voda? Kam se tenhle váš zázrak hrabe na „beton“ z hlinitanoveho cementu. Dům nábytku v Brně z tohodle cementu by mohl vyprávět, teda kdyby už před mnoha lety nespadl. Ten váš zázrak by dopadl stejně. Jděte radit někam,kde vaše „odbornost“ nemůže někoho zabít.

  5. Petr Odpovědět

    To je zase nářez! Na Internetu je to ale běžné. Teda dělat beton 2:1 (autor myslí zřejmě hmotnostních dílů) je tak na potěr či mazaninu, což je např. nášlapná vrstva podlahy. Jinak je to mrhání cementem 350, který se běžně prodává. Na 80% prací stačí poměr 5:1, tj. na nenosné prvky a přidal bych jeden díl cementu na překlady. To pak přečká i bombový útok. A do základů ještě ubrat, třeba i 6:1 až víc. Co je ale důležité, je nejdříve smíchat písek s cementem nasucho (je jedno jestli v míchačce nebo v kýblu) a teprve potom přidávat vodu. Cement obalí zrnka písku a po krystalizaci je pěkně spojí. S vodou také nepřehánět, dobře připravený beton má být sušší než mokrý. Nesmí téct, měl by být těstovitý. Mokrý je nesourodý a pórovitý, popraská a můžete ho hned rozbít kladivem. A pozor na bublinky. Nezapomeňte pěchovat! No a ještě na konec – používat říční písek nebo štěrk. Kopaný písek je tak dobrý na cesty nebo pod zámkovou dlažbu.

  6. Vladimír Veselý Odpovědět

    Dobrý den, připojuji se k názorům, že tento článek je naprostým blábolem. Prosím čtenáře, aby se radami autora neřídili, zejména aby do betonu nedávali jar(beton degraduje) nebo cukr (beton nikdy neztvrdne) to je naprostý nesmysl. Pokud si čtenáři chtějí míchat beton na stavbě sami a použijí ho na nosné konstrukce, měli by vědět, že konstrukční beton pevnostbních tříd C12/15 a vyšších pro nosné konstrukce (za nosné konstrukce jsou považovány, základy, nosné stěny, pilíře, stropy, překlady a podobně) spadá do výrobků podléhajících zákonu 22/1997 Sbírky o technických požadavcích na výrobky, která ukládá povinost garantovat výrobky s ohledem na jejich bezpečnost při použití. To u betonu vyrovbeného vámi na stavbě rodinného domu nezaručíte. Pokud se bude stavební úřad při kolaudaci zajímat o dokladech vlastností betonu nosných konstriukcí, tak je prostě nebudete mít. Pan Štěpán v článku zatajil skutečnost (nebo o ní nic netuší), že beton nelze jen namíchat v míchačce v poměru 2:1, ale že je třeba ho řádně do konstrukce uložit, zhutnit a po dostatečnou dobu, dokud nezíská určitou pevnost, i ošetřovat. Přitom nejvodnějším způsobem ošetřování v počátečním stádiu je jeho zakrytí (stačí malířská tenká folie) proti odparu vody z povrchu betonu. Pokud se voda odpaří z povrchu, zrna cementu v povrchové vrstvě nezhydrartují a z betonu se budou vydrolovat (beton bude prášit). Pokud čerstvý beton budete smáčet proudem vody z hadice, může naopak dojít k vyplavení zrn cementu z povrchu a následně k uvolňování zrn písku a kameniva z betonu („rozhrabou ho slepice“). Beton rovněž nesmí být po betonáži vystaven bezprostředně mrazu, alespoň po dobu, než získá pevnost alespoň 5 MPa. Jeden metr krychlový betonu = 1 000l, obsahuje cca 700l(1800kg) kameniva (písek a štěrk), 200 litrů (200 kg) vody a 100 litrů (300 kg) cementu.
    Moje rada zní:
    – pro nosné konstrukce stavby si beton objednejte u certifikovaného dodavatele
    – pro drobné nenosné aplikace si kupte pytlovanou suchou betonovou směs (garanotvané složení a vlastnosti) a dodržte návod dodavatele (toto je řešení bezpečné nicméně finančně náladnější)
    – při vlastní výrobě dodržte objemové dávkování 7 objemových dílů kameniva : 1 objemový díl cementu : 2 objemové díly vody, nejlépe dávkovat pomocí vědra a z betonu nedělejte nosné konstrukce
    Ohledně betonu prosím NEČTĚTE RADY NA STRÁNKÁCH NÁŠ DŮM
    Vldimír Veselý

    1. slavek Odpovědět

      S Jarem se mýlíte, jako plastifikátor lze použít téměř každý detergent nikoliv jen sulfonany apod., který zajistí dokonalé rozptýlení cementových zrn a zabrání jejich shlukování. Navíc vytvoří mikropěnu, která zajistí větší mrazuvzdornost.
      S poměrem betonu, jak uvádíte 7:1:2 byste uspěl leda na bývalých akcích Z, kde se polovina cementu rozkradla.
      Pravdu máte v tom, že pro trochu betonu je lepši koupit hotový, suchý, který obsahuje všechny složky i plastifikátor ve správném poměru.

  7. miro Odpovědět

    Písek či štěrk, to je jedno. Na slepičí beton se dá použít cokoliv. Jde jen o to, jestli ho slepice vyhrabou za hodinu, nebo za dvě. Jsou to rady teoretických odborníků na cokoliv.

  8. Ctibor Diviš Odpovědět

    Viděl jsem staré betony v základech venkovských domů plné říčních oblázků velkých i deset centimetrů a rozbít je bylo nad lidské síly. Viděl jsem i sila ve sladovnách, kde betonové podlahy pod těmi obrovskými stavbami nesoucími neuvěřitelné váhy, měli pouhých neuvěřitelných sedm centimetrů a stojí již přes sto let. Asi to bude i kvalitou cementu. Dodržoval jsem při míchání betonu přesně poměry, ale nikdy to nebylo ono. Po dvaceti, třiceti letech se beton na vzduchu sám drobí a olupuje. S těmi starými to nemá nic společného. A to jsem se tak snažil. Nevím kde je chyba.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *