Debata o zálohování PET lahví je zpět: jak si poradí nová vláda?

Povinné zálohování plechovek a PET lahví se řeší už nějaký ten rok. Nová vláda tuto otázku znovu otevřela právě v době, kdy se Evropská unie stále více snaží dosáhnout odděleného sběru plastových nápojových lahví a státy se dostávají pod tlak, aby plnily stanovené sběrové cíle. Debata se znovu ubírá dvěma cestami: pokračovat v optimalizaci stávajícího systému třídění a sběru na úrovni obcí, nebo zavést celostátní zálohový mechanismus, který by změnil každodenní návyky spotřebitelů i povinnosti výrobců a prodejců.

Třídění nebo zálohy?

V České republice se pravidelně diskutuje o zavedení povinného zálohového systému pro vybrané jednorázové nápojové obaly, zejména PET lahve a plechovky do objemu 3 litrů. Aktuálním impulzem jsou blížící se termíny evropských sběrových cílů zejména pro plastové lahve. S tím souvisí debata na domácí politické scéně, zda lze ambiciózních cílů dosáhnout posílením a úpravami stávajícího systému třídění, nebo zavedením záloh. V současnosti Česká republika podle dat Ministerstva životního prostředí vytřídí jen cca 74 % PET lahví a 30 % nápojových plechovek.

Foto: Pixabay

Výše záloh není jasná

Konkrétní poslanecký návrh na zálohování a třídění už existuje na základě novely zákona č. 477/2001 Sb. o obalech. Znovu se pokouší zavést celostátní povinný zálohový systém pro vybrané jednorázové obaly, přičemž z návrhu ještě není úplně jasné, kolik bude minimální výše zálohy. V debatě se nicméně pracuje s úrovní kolem čtyř korun za kus. Novela zároveň předpokládá vznik sítě míst pro povinný zpětný odběr. Těchto odběrných míst by mělo být zřízeno přibližně 11 tisíc, a to na pro spotřebitele snadno dostupných místech. Typicky by měla být do budoucna k nalezení v prodejnách nad určitou plochu (nad 50 m²), na čerpacích stanicích či ve vybraných e-shopech s vlastním rozvozem

Motivace pro společnost

Podle zastánců návrhu by zálohy mohly být v mnoha ohledech pro společnost prospěšné. Zvedla by se míra sběru a kvalita materiálu, což by znamenalo menší riziko kontaminace. Finanční motivace by zároveň mohla přispět k omezení nelegálního odhazování obalů. Kritici naopak namítají, že novela naruší fungující modely třídění na obecní úrovni a zvýší náklady na straně prodejců, spotřebitelů i logistiky. Například za nezajištění zpětného odběru obalů by osobě, která obaly uvádí na trh nebo do oběhu, mohla hrozit pokuta až do výše 15 milionů korun. Argumenty jsou na obou stranách relevantní, zároveň ale zkušenosti z jiných evropských zemí ukazují, že zálohové systémy mohou fungovat efektivně a s reálným dopadem na životní prostředí.

Zdroje info: Autorka, Kristýna Kovaříková, advokátka kanceláře ROWAN LEGAL

Náhledové foto: Pixabay