Chůvička japonská: ideální ptačí kamarád

Chůvička japonská

Domácí mazlíček v podobě okrasného ptáka není nic neobvyklého. Nejčastěji se v domácnostech potkáme s andulkami, nebo kanárky. Chůvička japonská je sice méně známá, avšak možná ještě vhodnější. Pokud sháníte nenáročného, a přitom zajímavého ptačího kamaráda, tento druh může být velmi dobrou volbou.

Chůvička japonská

I přes své jméno je chůvička ve skutečnosti původem z Číny. Právě tam byla totiž vyšlechtěna, a to křížením několika ptačích druhů především panenky bronzové a stříbrozobky malabarské. Z Číny se ovšem na začátku 18. století dostala do Japonska a teprve odtud do dalších částí světa. Právě proto je dnes tento ptáček známý jako chůvička japonská.

Chůvička se nemůže pyšnit žádnými křiklavými barvami, ale plně to nahrazuje svoji velmi přátelskou povahou. I když máte chůviček několik, vždycky budou spolu dobře vycházet a konflikty mezi nimi prakticky neexistují. Naopak si vzájemně čistí peří a veškeré činnosti provádějí společně. Skupina se navíc nerozpadá na páry, nebo menší skupinky. je proto úplně jedno, jestli jich máte lichý či sudý počet. Zajímavé je, chůvičky dokážou přijmout i opuštěná mláďata jiných ptačích druhů.

Chůvička japonská
Jason Zhang, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Co od chůvičky čekat? 

Chůvička japonská je poměrně malý ptáček s délkou do 15 cm, s krátkým zobáčkem a nejčastěji s hnědobílým zbarvením. Existují však i jiné barevné varianty. Na chov jsou chůvičky poměrně nenáročné, což z nich činí dobrou volbu pro začínající chovatele. Dobrou zprávou je i to, že nejsou příliš hlasité.

Pro spokojený život potřebují dostatečně velkou klec, která není umístěna na přímém slunci, nebo v průvanu. V případě venkovní voliéry je nutné zimní stěhování do interiéru, nebo vytápění. Chůvičky mají rády koupání a koupelnička by proto neměla chybět. Samozřejmostí by měly být bidla s drsným povrchem pro zkracování drápků. V kleci by měla být i budka, nebo polobudka.

Kromě zrní, prosa či lesknice si chůvičky pochutnají i na čerstvé zelenině, listech pampelišek, nebo žabinci. Nezapomínejte ani na sépiovou kost, či doplňky stravy s obsahem minerálních látek. Průměrný věk dožití je u chůviček pět až osm let. Od svých deseti měsíců mohou začít hnízdit. A zvládnou to třeba i čtyřikrát do roka.

Zdroje informací: https://www.mujchlupac.cz/chlupaci/chuvicka-japonska-je-tichy-a-nenarocny-ptacek-ktery-udela-radost-i-zacatecnikum/17675

https://hobby.blesk.cz/clanek/hobby-pro-chovatele/183229/chuvicka-japonska-nadherny-exoticky-ptak.html

Náhledové foto: Pixabay

Stylové bydlení je skvělé. Vím o něm hodně a chci se o to podělit.