Zelené sucho: Tráva vypadá krásně, ale pod povrchem trpí
Zelené sucho. Dvě slova, která v posledních letech čím dál častěji zaznívají nejen mezi zahrádkáři a zemědělci, ale i mezi odborníky na klima nebo krajinu. Na první pohled přitom vše vypadá v pořádku – tráva je zelená, stromy kvetou, příroda působí svěže. Jenže pod tímto klamným obrazem může probíhat něco úplně jiného. Půda, zejména v oblasti kořenů, může trpět akutním nedostatkem vláhy. Rostliny sice působí zdravě, ale zpomalují růst, slábnou a ztrácejí vitalitu. Pokud včas nezareagujeme, může dojít i k trvalému poškození nebo odumření.
Zelené sucho je důsledkem měnících se klimatických podmínek, které jsou v posledních letech plné extrémů. Dlouhé týdny bez deště často vystřídá prudká bouřka, která sice zvlhčí povrch půdy, ale voda se nestihne vsáknout dostatečně hluboko a místo toho rychle odteče pryč. Kvůli častým výkyvům teplot, nerovnoměrným srážkám a špatné schopnosti půdy vodu zadržet, se tak může stát, že i po dešti zůstane pod zemí sucho a rostliny i trávník začnou strádat. A to i přesto, že na první pohled vypadají v pořádku.
Nedostatek vláhy neohrožuje jen úrodu, ale i celou zahradu. Rostliny přicházejí o sílu, jsou náchylnější k chorobám a škůdcům, a navíc ztrácejí schopnost plnit své přirozené funkce – zadržovat vodu, čistit vzduch nebo být domovem pro drobné živočichy.
Foto: Pixabay
Jak poznáte, že se zelené sucho týká i vaší zahrady?
- Tráva žloutne nebo vadne, i když pravidelně zaléváte
- Po dešti zůstává povrch mokrý, ale hlouběji je půda suchá
- Voda se po zalití vsakuje pomalu nebo stéká pryč
- Rostliny během horkého dne uvadají, přestože ráno působily zdravě
Co pomůže?
- Zalévejte méně často, ale vydatně– voda se tak dostane až ke kořenům
- Mulčujte a přidávejte organickou hmotu– půda díky tomu lépe drží vláhu
- Vybírejte suchu odolné rostliny– například levanduli, rozchodník nebo šalvěj
- Zamezte zhutnění půdy– omezte sešlapávání a práci s těžkou technikou
- Zachytávejte dešťovou vodu– rostliny ji snášejí lépe než vodu z kohoutku
Rada odborníka: Tomáš Šena, expert na trávníky
„V posledních letech vidím stále častěji, že půda přestává fungovat tak, jak by měla. Nadměrné používání umělých hnojiv, pesticidů a těžké techniky ji postupně znehodnocuje. Voda, která by se dřív krásně vsákla do hloubky, dnes jen steče po povrchu a mizí pryč. Nezadržujeme ji tam, kde ji rostliny potřebují, naopak jí odtok často sami usnadňujeme. Pesticidy a minerální hnojiva by podle mě měly být až tou poslední možností, ne první volbou. Na začátku mají být organická hnojiva a šetrné přípravky. Všechno, co vidíme na poli nebo v lese, se totiž v menším měřítku odehrává i u nás na zahradě, třeba právě v trávníku. Lidé mají často pocit, že zalévají dost. Jenže když pustíte hadici na pár minut denně, voda se nedostane ke kořenům, kde je jí potřeba nejvíce. Zůstane na povrchu, ten se navlhčí, rychle se zhutní, a voda pak prosakuje ještě hůř. Takhle se dostáváme do začarovaného kruhu, za kterým si ve finále stojíme sami.“
Zdroje info: Autor, Tomáš Šena, https://www.spring-green.com/learn/blogs/blog-tips-to-fix-your-lawn-during-a-summer-drought, https://www.rhs.org.uk/lawns/spring-summer-care
Náhledové foto: Pixabay
Bydlení mě baví. Rád se s vámi podělím o své zkušenosti.
