Sedlová, plochá, nebo pultová? Sklon střechy rozhoduje i o výběru krytiny

Při stavbě či rekonstrukci střechy se musíme zamyslet nad tím, zda ji chceme koncipovat jako sedlovou, valbovou nebo třeba pultovou. Její tvar a sklon však nejsou jen otázkou estetiky – hrají zásadní roli i ve výběru správné střešní krytiny. Pokud zvolíme nesprávnou kombinaci, riskujeme tak zatékání, zkrácenou životnost střechy a také nutnost nákladných oprav.

Volba typu střechy by se kromě našeho vkusu a celkového designu domu měla odvíjet především od toho, jak využíváme podkroví. „Pro obytné podkroví je ideálním řešením klasická sedlová střecha se sklonem okolo 35°, která poskytuje dostatek prostoru pro místnosti s klasickou výškou stropu,“ říká Jakub Ponec, odborník na střechy ze společnosti Betonpres. V případě neobytné půdy, která slouží spíše k uložení sezónních věcí, je vhodnou volbou střecha valbová. „Ta se vyznačuje nižším hřebenem, což bývá výhodné zejména z hlediska stavebních omezení nebo požadavků územního plánu,“ vysvětluje odborník z Betonpresu. Pro moderní řešení s otevřeným podhledem do krovu se pak doporučuje střecha pultová, jejíž sklon se může pohybovat i okolo pouhých 15°.

Betonové tašky zvládnou i nižší sklon, plastové vyžadují více než 20°

Standardně se střechy nicméně dělí na ploché (se sklonem do 5°), šikmé (se sklonem 5–45°) a strmé (se sklonem nad 45°). A právě sklon ovlivňuje i to, jaký typ krytiny na střechu vůbec můžeme položit. „Betonové tašky obvykle dovolují minimální sklon 10°, pro pálené pak 12°. Asfaltové šindele pak vyžadují minimální sklon 15° a přírodní břidlice či plastové tašky dokonce 20°,“ vysvětluje Jakub Ponec. Ještě menší požadavky na strmost střechy mají hliníkové krytiny, které se dají aplikovat od sklonu 5°, či plechové, které vyžadují sklon nad 8°.

Nejběžnějším typem střechy u rodinných domů je střecha sedlová se sklonem okolo 28°, která poskytuje dostatek prostoru v podkroví a široké možnosti při výběru krytiny. Omezenější je výběr u takzvaných pultových střech, oblíbených u moderních domů a pergol, jejichž sklon bývá nižší. „Pro takto ploché střechy je pak ideální použít asfaltové nebo fóliové krytiny s nulovým spádem,“ říká odborník.

Foto: Pixabay

Strmé střechy se hodí do horských oblastí

V horských oblastech jsou oblíbené strmější střechy, po nichž snadněji sklouzává sníh. Díky tomu se snižuje celkové zatížení konstrukce. „U plošších střech je nutné řešit odvodnění, hromadění sněhu i větší riziko zatékání,“ vysvětluje Jakub Ponec. Pro strmé střechy je pak ideálním řešením skládaná krytina, tedy pálené či betonové střešní tašky. „Sníh jako takový představuje mnohem výraznější zatížení, než jaký je rozdíl mezi váhami jednotlivých střešních krytin. Váha betonové či keramické tašky tak při zatížení nehraje významnou roli,“ dodává odborník. V oblasti zatížení je podle něj nicméně třeba myslet na typ krovu – zatímco klasický krov by měl být schopen unést prakticky cokoliv, vazníkový krov je třeba pro větší zatížení správně nadimenzovat, což významně zvyšuje jeho cenu.

Ve větrných oblastech je zase zásadní pevné kotvení krytiny. „Betonové tašky se například při sklonu do 45° standardně nepřipevňují, a kotvení každé tašky zvlášť se obvykle provádí až u velmi strmých střech se sklonem nad 60°. Žijeme-li však ve velmi větrné oblasti, kotvení dává smysl i u střech s nižším sklonem,“ říká Jakub Ponec.

Sklon změříme aplikací i vodováhou

Pokud si nejsme jisti, jaký sklon naše střecha má, není těžké to zjistit. Údaje bychom měli najít v projektové dokumentaci, ale pokud ji nemáme po ruce, postačí nám chytrý telefon s aplikací na měření sklonu nebo obyčejná vodováha a metr. „Výpočtem tak snadno zjistíme úhel, který pak porovnáme s požadavky jednotlivých výrobců krytin,“ doporučuje odborník.

Kvalitní návrh střechy nicméně kromě sklonu bere ohledy i na povětrnostní podmínky zatížení střechy sněhem či způsob kotvení. Při výběru vhodné krytiny je tak vždy lepší vše zkonzultovat s projektantem nebo střechařem.

Zdroje info: Autor, Jakub Ponec

Náhledové foto: Pixabay