Napojení komína na střechu: Detail, který rozhoduje o bezpečnosti i funkčnosti střechy

Napojení komína na střešní konstrukci patří k nejsložitějším a zároveň nejzásadnějším detailům každé střechy. Ať už jde o novostavbu nebo rekonstrukci, nesprávně provedený prostup komína může vést nejen k zatékání a poškození střešního pláště, ale také k riziku požáru. Co všechno je třeba při napojování komína na střechu zohlednit?

Je vždy třeba myslet na to, že za bezpečné napojení komína na střešní opláštění nese zodpovědnost ten, kdo na něm provedl poslední úpravu. „To znamená, že i drobný zásah, jako je navrtání nebo přišroubování jakéhokoliv prvku do komínového tělesa, přenáší zodpovědnost na daného řemeslníka,“ upozorňuje Jakub Ponec, odborník na střešní krytiny ze společnosti Betonpres. Proto je podle něj důležité, aby pokrývači, klempíři či tesaři vždy postupovali dle příslušných norem a využívali certifikované systémové prvky.

Dle platných norem musí být komín vždy vzdálen minimálně pět centimetrů od hořlavých konstrukcí, a to formou větrané vzduchové mezery. „Tento požadavek představuje základní protipožární ochranu, kterou nelze obejít,“ říká odborník.

Oplechování, nebo utěsňovací pásy?

Napojení komína na skládanou krytinu vyžaduje buď klasické oplechování, nebo moderní utěsňovací pásy. „Tradiční oplechování z mědi, hliníku či pozinku bývá extrémně odolné, vyžaduje však precizní klempířskou práci,“ říká odborník. U tradičního oplechování je například nutné detailně se zaměřit na dilatační lišty či správné ukončení vodní drážkou. Utěsňovací pásy jsou naproti tomu flexibilní a snadno se instalují. „Jejich životnost je o něco kratší, ale nabízejí rychlé a efektivní řešení,“ popisuje Jakub Ponec. Ať už zvolíme kteroukoliv z variant, důležité je, aby střešní fólie u komína končila minimálně pět centimetrů nad taškami a byla správně zalepena páskou. Bez správného ukončení fólie totiž stoprocentní těsnost nikdy nezískáme.

Napojení krytiny na komín: Foto se svolením společnosti Betonpres

Napojení doplňkové hydroizolační vrstvy na komín: Foto se svolením společnosti Betonpres

V praxi se bohužel často setkáváme s chybami v podobě chybějících dilatačních lišt, špatně ohnutých plechů nebo nedostatečné výšky oplechování. „Výsledkem je pak zatékání dešťové vody a následné poškození izolace a dřevěných částí krovu či dokonce promrzání tepelné izolace,“ varuje odborník. Takové poruchy se obvykle projeví do pěti let od montáže a jejich oprava bývá nákladná.

Prostup komína musí být chráněn před vlhkostí

Jedním z často opomíjených, přesto však mimořádně důležitých detaiů je napojení parotěsných a paropropustných fólií na těleso komína. „V praxi se bohužel někdy stává, že řemeslníci lepidlem přichytí fólii přímo na komínové zdivo, nebo – ještě hůře – na oplechování, které je mechanicky kotveno do komínového tělesa,“ říká Jakub Ponec. Takové řešení je z hlediska požární bezpečnosti i dlouhodobé těsnosti zcela nevyhovující. „Paropropustné fólie bývají z plastových materiálů, které jsou hořlavé, a jejich přímý kontakt s horkým komínem je tedy nepřípustný,“ upozorňuje odborník. Správný postup tak spočívá v použití speciálních systémových napojovacích sad, které zajistí mechanicky bezpečné, pružné a zároveň těsné napojení střešních vrstev ke komínu.

Zvláštní pozornost si zaslouží zejména napojení paropropustné membrány, tedy spodní dodatečné hydroizolační vrstvy. „Aby bylo možné tuto fólii bezpečně a trvale přilepit, využívá se v místě prostupu speciální límec z pěnového skla. Ten je nehořlavý, vodotěsný a zároveň stabilní,“ vysvětluje Jakub Ponec. Díky pěnovému límci lze napojení provést podle všech platných požárních a stavebních norem, bez rizika degradace spojů nebo zatékání v místě styku s komínem.

U napojení komína na střešní plášť není prostor pro kompromisy. Vyžaduje přesné dodržení normových požadavků, správný výběr materiálů a zkušenou ruku řemeslníka. „Nejen kvůli estetice, ale i vzhledem k dlouhodobé funkčnosti a bezpečnosti celé střechy je tak na tuto práci ideální najmout ověřeného profesionála,“ doporučuje odborník.

Zdroje info: Autor, Jakub Ponec

Náhledové foto: Pixabay