Letní pobyt na chatě mohou pokazit vlhkost a plísně. Jak se jich účinně zbavit?

Zejména v Česku je léto mnohdy synonymem jediného – pobytu na chatě či na chalupě. Poklidnou dovolenou v lůně přírody však může pokazit nevítaný host, který se v rekreačním objektu usídlil přes zimu – vlhkost a v některých případech i s ní spojená plíseň. Jak se vlhkosti v chatách a chalupách nejen účinně zbavit, ale také předejít jejímu návratu, radí Petr Müller, odborník na sanaci ze značky Weber, Saint-Gobain.

Možná už s tím máte zkušenost – návrat na chatu či chalupu po zimním období nemusí být vždy příjemný. Ihned po příchodu vás totiž může doslova „praštit do nosu“ odér zvýšené vlhkosti a v horším případě i plísní. „Rekreační objekty patří mezi budovy nejvíce ohrožené vysokou vlhkostí, která proniká do konstrukce budovy zejména z půdy. Vlhkost, která do konstrukce proniká, způsobuje korozi stavebních materiálů, a rozpuštěné soli, které přichází spolu s vodou, postupně krystalizují a zaplňují póry v omítce nebo zdivu, které postupně destruují,“ vysvětluje Petr Müller. V zimním období, kdy je rekreační objekt neobývaný a nevytápěný, mohou nízké teploty zapříčinit zmrznutí kapalné vlhkosti ve stavební konstrukci, čímž vzniká enormní tlak na omítkové souvrství a dochází k jeho postupné destrukci.

Vlhkost v objektu přitom neškodí pouze konstrukci budovy a jejímu užívání, ale i našemu zdraví. Představuje totiž ideální podhoubí pro vznik plísní, jejichž spory k uchycení potřebují právě vlhké prostředí. „Strávíme-li sezónu v místě, kde bují plísně, může to vést k řadě zdravotních problémů, od kýchání, rýmy a zánětu nosních dutin přes podráždění očí až po zhoršení alergických reakcí, jakou jsou ekzémy či svědění kůže,“ varuje odborník.

Je-li navíc chata či chalupa dřevěná, vlhkost může vytvářet ideální prostředí pro napadení dřevokaznými houbami. „Tyto houby, mezi které patří například dřevomortka domácí, představují zdravotní riziko a navíc dokáží dřevěnou konstrukci nenávratně zničit,“ upozorňuje Petr Müller. Dřevo má totiž přirozenou tendenci ke snadnému absorbování kapalné vlhkosti z okolního prostředí, například ze zatékající střechy.

Foto: Se svolením Weber, Saint-Gobain

Sanační omítky jsou především estetickým řešením

Existují však naštěstí způsoby, jak se vzlínající vlhkostí zatočit. Rychlým opatřením, které můžeme provést hned po příjezdu na chatu, může být aplikace takzvaných sanačních omítek. „Ty sice samy o sobě nepředstavují trvalé řešení a nezajistí nám odstranění vysoké vzdušné vlhkosti z vnitřního obytného prostředí, ale zbaví povrch stěn v interiéru vodních skvrn, solných výkvětů a odlupující se omítky.,“ vysvětluje odborník.

Jako samostatné opatření podle něj sanační omítky mají především estetickou úlohu. „Pro trvalou eliminaci zvýšené vlhkosti v objektu je třeba přerušit, respektive zamezit dalšímu vstupu kapalné vlhkosti do objektu,“ říká Petr Müller. Srážková vlhkost, která pochází z vnějšího prostředí a proniká do budov skrze poškozené či špatně zaizolované části střechy, sklepní zdivo nebo nedostatečně ochráněnou fasádu, může v rekreačních objektech ostatně také způsobovat značné problémy.

Na chatu je ideální sanační omítka s tepelně-izolačním účinkem

Realizace sanační omítky je blízká zpracování běžných jádrových, vyrovnávacích omítek.  „Pro aplikaci sanační omítky je nejprve třeba odstranit původní omítku zasaženou vlhkostí minimálně 80 centimetrů nad viditelně zasaženým místem a obnažené zdivo nechat alespoň 14 dní vysychat. Následně naneseme sanační omítkový systém,“ říká Petr Müller. K vyhlazení hrubého povrchu sanační omítky je pak vhodné použít difúzně otevřený štuk stejné pojivové báze, jako je omítka.

Co se týče výběru sanační omítky, v současné době existuje velké množství druhů. „Pro rekreační objekty, které se v zimě nevytápí, jsou však ideální sanační omítky s tepelněizolačním účinkem a protiplísňovým efektem.  Ty dokážou zvýšit povrchovou teplotu zděné konstrukce, čímž zlepšují užitný komfort obývání. Protiplísňový efekt zase dokáže uchycené spory kompletně zneškodnit, tudíž vůbec nedojde k růstu řas či plísní na povrchu takové omítky, doporučuje odborník.

Foto: Se svolením Weber, Saint-Gobain

Trvalé řešení představuje injektáž

Chceme-li však zamezit tomu, aby nás za rok čekalo totéž nepříjemné překvapení, měli bychom se soustředit na podchycení příčiny problému. Ta u vzlínající vlhkosti obvykle tkví v absenci izolace, která by bránila v postupu vlhkosti ze základů či nezaizolovaného zdiva v suterénu. „Aby byla životnost sanačních opatření dlouhodobá, je třeba provést hydroizolaci, například metodou takzvané injektáže. Ta ochrání zděnou konstrukci proti vzlínající vlhkosti z půdy, takzvaně horizontálně,“ popisuje Petr Müller. Injektáže zdiva, kapalné či krémové hmoty na bázi silikonů, se navázáním na kapalnou vlhkost ve zdivu postupně rozšiřují do jeho porézního systému a na místech, kde je vlhkost přítomna, vytváří hydroizolační membránu. „Jejich prostřednictvím můžeme přerušit vstup vody ze základové spáry do konstrukce, čímž nejen zaručíme dlouhodobou estetičnost zdiva, ale také snížíme vzdušnou vlhkost uvnitř objektu,“ říká odborník.

Ochrana svislého sklepního zdiva, které se nachází pod úrovní terénu a je vystaveno zejména vstupu kapalné vlhkosti při dešťových nebo sněhových srážkách, se řeší zase povlakovými hydroizolacemi. „Jejich aplikací zamezíme vstupu vlhkosti z přilehlého terénu a také dokážeme vlhkost, která se se ve zdivu, již nachází, zafixovat, aby nezpůsobovala problémy v interiéru – a to jak zdravotní, tak estetické,“ vysvětluje Petr Müller. Povlakové izolace existují ve variantě cementové, polymercementové či bitumenové. Jejich nespornou výhodou je snadná aplikace – nátěrem štětkou či nanášením pomocí ocelového hladítka –, kterou lze bez problému provést svépomocí.

Když vysokou vlhkost nebudeme dlouhodobě řešit, může v rekreačních objektech vést k velmi závažným problémům. Dá se říci, že na objekt má podobně destruktivní účinek jako oheň, jen působí pomaleji. Vlhkost však naštěstí lze efektivně odstranit – tak, abychom si příští léto mohli už jen nerušeně užívat zaslouženého odpočinku.

Zdroje info: Autor, Petr Müller 

Náhledové foto: Se svolením Weber, Saint-Gobain