Smrk, modřín, borovice: Co všechno materiál prozradí o vaší dřevostavbě?

Dřevo je základ dřevostavby – to asi nikoho nepřekvapí. Ale víte, jaké druhy dřeva se vlastně nejčastěji používají? Není to jen o tom, co dobře vypadá. Každý druh má svoje plusy a mínusy – někdy rozhoduje pevnost, jindy odolnost vůči vlhku nebo třeba to, jak často bude potřeba natírat. Nejčastěji se setkáte se smrkem, modřínem a borovicí. A každý z nich hraje trochu jinou roli.

Proč na dřevu opravdu záleží

Dřevo není jen dekorace. V dřevostavbě má spoustu funkcí – nese, izoluje, chrání. Některé dřeviny jsou lehké a snadno se s nimi pracuje, jiné zase vydrží roky bez zásahu. Právě proto se vybírá podle toho, kam má jít – jiný druh se hodí na fasádu, jiný do interiéru, další třeba na krovy. A taky je rozdíl, jak se dřevo zpracuje – jestli se suší, lepí nebo jinak upravuje. To všechno se promítne do životnosti domu i do toho, jak často bude potřeba údržba.

Foto: Pixabay

Smrk – klasika, co nezklame

Smrk je v Česku skoro všude. Je lehký, dobře se opracovává a cenově vychází hodně příznivě. Proto se s ním dělá většina nosných konstrukcí – stěny, stropy, krovy, latě, obklady… skoro všechno. Má ale i své slabiny – není zrovna šampion, co se týče odolnosti vůči vodě nebo hmyzu. Proto je důležité, aby byl dobře vysušený a případně ještě chráněný. Většina firem tohle naštěstí řeší kvalitními materiály. Pokud ale chcete mít úplnou jistotu, doporučuje se vybírat stavební firmy s certifikací DNK. „Dokument národní kvality (DNK) je unikátní v tom, že jde nad rámec běžných certifikací – má přísnější požadavky než zákonné normy, sleduje celý proces výstavby a potvrzuje závazek firmy k vysokým standardům kvality, bezpečnosti a udržitelnosti,“ vysvětluje Blanka Nováčková z Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD). „Oproti ostatním certifikacím jde DNK o krok dál a hodnotí celý proces výstavby včetně dodržování správných montážních postupů,“ doplňuje Petr Nováček, auditor z Dřevařského ústavu.

Modřín – něco pro oko i nepřízeň počasí

Když se řeší venkovní části domu, hodně lidí sáhne po modřínu. A není se čemu divit – vydrží hodně. Je tvrdý, hustý a zvládá vlhkost i bez chemických úprav. Deště, sněhy, horko i mráz… modřínu to moc nevadí. Používá se na fasády, terasy, sokly nebo třeba ploty. Má výraznější barvu a krásnou kresbu. Takže nejen že něco vydrží, ale i dobře vypadá. Jen počítejte s tím, že se s ním hůř pracuje, je těžší a dražší než smrk. Na nosné prvky se používá spíš výjimečně – ale jako „designovka“ je super volba.

Borovice – vůně lesa u vás doma

Borovici poznáte hned – má krásnou kresbu, teplou barvu a hlavně typickou pryskyřičnou vůni. Je trochu tvrdší než smrk, ale není tak odolná jako modřín. Obsahuje víc smůly, což může být dobré (odolá vodě), ale někdy to může trochu zlobit – třeba když smůla teče. Borovici najdete hlavně v interiéru – na podlahách, dveřích nebo nábytku. Venku se s ní pracuje méně, a pokud už, tak musí být fakt dobře ošetřená. Je oblíbená hlavně pro svůj vzhled, má totiž přírodní a lehce rustikální šmrnc.

Foto: Pixabay

Co příroda? Nebojte, dřevostavby ji neničí

Možná si kladete otázku – když se staví čím dál víc domů ze dřeva, netrpí tím naše lesy? Odpověď je jednoduchá – zatím ne. V Evropě se totiž těží míň dřeva, než každý rok přiroste. A v Česku? Lesů tu máme dokonce víc než v 90. letech. „Dřevo je jediným skutečně obnovitelným materiálem. Na stavbu domů používáme vysušené smrkové, jedlové a modřínové dřevo, což jsou všechno stromy, které lze nalézt v Evropě. Ta je mimochodem jediným světadílem, kterému se daří lesy obnovovat. Evropské státy vytěží jen 60 – 70 % ročního přírůstku lesů, a Česká republika je dokonce více zalesněná, než v 90. letech. Teď máme lesy na 34 % našeho území,“ upozorňuje Jan Šebek, vedoucí projekce firmy ATRIUM.

Jak vybírat dřevo do dřevostavby?

Dřevo by se mělo vybírat podle toho, kam ho plánujete dát. Na nosné části domu se hodí něco jiného než třeba na strop nebo fasádu. Většinou se používá konstrukční sušené dřevo – hlavně smrk, protože je dobře opracovaný, stabilní a cenově dostupný. Když je potřeba větší nosnost nebo tvarová stálost, volí se lepené lamelové dřevo. A dnes už se často používají i celé velké panely z křížem lepeného dřeva – hodí se na stěny nebo stropy a montují se fakt rychle. Do stropů se dávají nosníky kombinující dřevo a OSB desky – jsou lehké a přitom pevné. Navíc se do nich dají vést trubky nebo kabely, takže se šetří místo.

Dřevostavby nejsou jen o vzhledu. Jde o kombinaci tradice a moderních řešení. Záleží hlavně na tom, co od dané části domu očekáváte – podle toho se vybírá dřevo. A nejlepší je konzultovat to s architektem nebo projektantem, kteří mají s tímhle zkušenosti. Dřevo ovlivní nejen vzhled, ale i to, jak bude dům fungovat třeba za 20 let.

Zdroje info: Autor, Petr Nováček, Jan Šebek

Náhledové foto: Pixabay