Špatná trasa, odlesky i falešná přesnost. Pět častých chyb při práci s drony na stavbách a ve fotovoltaice

Drony dokážou během krátké doby zkontrolovat střechu, zmapovat staveniště nebo zachytit teplotní anomálie fotovoltaických panelů. Samotný let ale kvalitní výsledek nezaručí. Nevhodná trasa, špatné světelné podmínky nebo nepřesná interpretace mohou vytvořit data, podle nichž se nedá spolehlivě rozhodovat. Firmám proto nestačí zvládnout pilotáž, ale musí rozumět celému procesu od plánování mise až po vyhodnocení výsledků.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že problém často není v samotném dronu, ale ve způsobu, jakým pořizuje data. Studie publikovaná v odborném časopise Progress in Photovoltaics analyzovala 4,3 milionu termografických snímků více než 107 tisíc solárních panelů na sedmi elektrárnách. Ukázala, že nevhodně zvolená trasa letu nebo chyba softwaru při rozpoznávání panelů mohou znemožnit správné zpracování části dat.

„Častým omylem je představa, že kvalitní dron automaticky znamená kvalitní data. O výsledku se přitom rozhoduje ještě před startem. Firma musí vědět, co chce zjistit, s jakou přesností a jak bude výstup dále využívat. Ani sebelepší software nedokáže plnohodnotně napravit snímky pořízené nevhodným způsobem. Pro dlouhodobé sledování je navíc zásadní opakovat lety za srovnatelných podmínek. Jinak se data z různých období obtížně porovnávají,“ upozorňuje Ing. Ondřej Staněk ze společnosti DroneTech.

Dron vzlétne dříve, než je jasné, jaký má být výsledek

Jinak se plánuje orientační kontrola střechy, jinak tvorba 3D modelu, výpočet kubatur nebo porovnání postupu stavby. Požadovaný výstup určuje volbu senzoru, výšku a rychlost letu, překryv snímků i to, jak přesně se jednotlivým záběrům přiřadí poloha. Pokud firma začne létáním bez přesného zadání, může získat množství obrazového materiálu, který ale nepřinese odpověď na původní otázku.

Působivé záběry se považují za přesná data

Fotogrammetrie, tedy vytváření map, měření a 3D modelů z fotografií, vyžaduje dostatečné pokrytí objektu, překryv snímků, vhodné úhly pohledu a přesné určení polohy. Nedostatky se mohou projevit deformací 3D modelu nebo nepřesným výpočtem vzdáleností a objemů.

Foto: Se svolením společnosti Dronetech

Termografická kontrola proběhne v nevhodných podmínkách

U fotovoltaiky nestačí osadit dron termokamerou. Výsledek ovlivňuje intenzita slunečního záření, vítr, oblačnost, odrazy, úhel snímání i provozní stav elektrárny. Mezinárodní technická specifikace IEC 62446-3 proto upravuje nejen vybavení, ale také okolní podmínky, postup kontroly, kvalifikaci personálu a podobu výsledné zprávy. Snímek pořízený v nevhodném okamžiku může skutečnou závadu skrýt nebo naopak vytvořit zdánlivě problémové místo.

Teplotní anomálie se automaticky označí za závadu

Termogram je důležitý diagnostický podklad, nikoliv sám o sobě konečný verdikt. Zvýšená teplota může mít více příčin a zjištění je potřeba posuzovat v souvislosti s konstrukcí zařízení a jeho provozem. Nález je proto nutné odborně vyhodnotit a podle jeho charakteru případně ověřit pomocí elektrických dat nebo navazující kontroly.

Pilotní oprávnění se považuje za celou kvalifikaci

Kompetence pilota je základ, profesionální inspekce však vyžaduje také znalost oboru, bezpečné plánování a schopnost převést data do použitelného technického výstupu. Evropská pravidla řadí běžné, méně rizikové lety do otevřené kategorie s režimy A1/A3 a A2. Rizikovější provoz mimo její limity spadá do kategorie Specific a zpravidla vyžaduje prohlášení podle standardního scénáře nebo oprávnění založené na posouzení rizik.

„Každá firma potřebuje dron k něčemu jinému. Kurzy odborného využití dronů proto nestavíme jako obecnou výuku létání, ale vycházíme z konkrétního pracovního provozu účastníků. Cílem je, aby zaměstnanci po absolvování dokázali nejen bezpečně létat, ale také samostatně naplánovat misi, získat použitelná data a správně je vyhodnotit,“ doplňuje Ing. Ondřej Staněk.

Tip: Nejen fotografie z výšky. Drony mohou poukázat na skutečný stav stavby

 Jak chybám předcházet? Samotné ovládání dronu nestačí

Rozdíl mezi leteckým snímkem a spolehlivým technickým podkladem spočívá především v přípravě mise, správném měření a interpretaci dat. Na potřebu širší kvalifikace reaguje nový firemní program, který DroneTech připravuje se společností Technické vzdělávání QUANTUM (TVQ), zaměřenou na firemní vzdělávání a související dotační administrativu.

Výuka se přizpůsobuje provozu konkrétní firmy a může zahrnovat inspekce budov, střech a fotovoltaických elektráren, termografii, mapování, monitoring staveb nebo výpočty kubatur. Kurzy mají rozsah 50 nebo 80 hodin, jsou určené nejvýše pro 15 účastníků a zahrnují také přípravu pro provoz v režimech A1/A3, A2 a Specific.

Při splnění podmínek programu Vzdělávání pro firmy může příspěvek dosáhnout až 23 909,50 Kč na jednoho zaměstnance u padesátihodinového kurzu a až 38 255,20 Kč u osmdesátihodinové varianty. Částka zahrnuje podporu vzdělávání i souvisejících mzdových nákladů. Příspěvek není nárokový a poskytuje se zpětně po splnění podmínek programu a doložení požadovaných podkladů.

Hodnota dronu se neměří počtem snímků, ale jejich využitím

Skutečný přínos dronu se proto nepozná podle počtu nalétaných hodin ani pořízených snímků. Rozhodující je, zda získaná data vedou ke konkrétním krokům, například k opravě vadného solárního panelu, úpravě postupu stavby nebo přesnějšímu plánování množství materiálu. Teprve propojení bezpečného provozu, správně provedeného měření a odborné interpretace mění dron z létajícího fotoaparátu v praktický pracovní nástroj, který může firmě šetřit čas i náklady.

Zdroje info: Autor, Ing. Ondřej Staněk, zmíněné studie

Náhledové foto a fotogalerie: Se svolením společnosti Dronetech