Proč můry létají ke světlu a mouchy krouží kolem lustru

Často jsou k vidění kolem lustru nebo jiných světel i u vás doma. Spirálovitě a často i velice vytrvale krouží kolem světla až do úplného vyčerpání. Existuje mnoho teorií, které pohyb létajícího hmyzu vysvětlují. Realistické jsou ale jen některé. A co říká nejrozšířenější vědecký názor?

Když světlo není tím, čím se zdá

Létající hmyz si lidská světla plete často s měsícem, který určuje směr jejich letu. Navigační smysl založený na zdrojích světla dává smysl nejen mouchám, můrám, ale i komárům a jinému drobnému hmyzu. Pomocí zdroje světla udržují i stabilní výšku.

Foto: Pixabay

Dost často připomínají hmyzu umělá světla i odraz slunečních paprsků. Hmyz tak potom svádí vyletět k nim. Umělá světla jim přitom nejsou nijak příjemná, někteří vědci uvádějí, že se v řadě případů točí ke světlu hřbetem. A proto že se orientují i v tom, kde je nahoře a kde dole, problémem bývá, pokud je světlo umístěno dole nebo na vodorovné ploše. V takových případech dochází často k rychlé dezorientaci. Hmyz se často umlátí, nebo několik dlouhých hodin setrvá zdánlivě nesmyslně na oběžné dráze kolem světla.

A co teprve, když se na obloze objeví nepřehlédnutelný smog? Noční druhy, které vylétají za tmy, jsou v době smogu o to více dezorientovány. Pravděpodobnost, že se hmyz ocitne jinde než původně chtěl, je pak vysoká.

Proč mouchy lustr tolik láká

Jak to ale vysvětluje, že mouchy krouží kolem lustru i ve dne, kdy je zhasnutý? I to má své vysvětlení. Hejno much tam můžete vidět nejčastěji v době jara. U zhasnutého lustru můžete vidět nejčastěji slunilku, neboli vířilku pokojovou. Ta létá u lustru v nejvyšším bodě, odkud má výhled na potenciální partnery a také tam dochází k námluvám. Dříve se těmto dotěrným muškám říkalo ne náhodou mouchy lustrové.

Zdroje informací: https://www.denik.cz/veda/mury-svetlo.html

Náhledové foto: Pixabay