Plynové kotle zůstávají ve hře. Evropská komise ustoupila od návrhu, který mohl od roku 2029 zastavit jejich prodej

Plynové kotle si na českém trhu s vytápěním udržují významné postavení. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu jich bylo v loňském roce na tuzemský trh dodáno téměř 75 tisíc, přičemž 99 procent tvořily kondenzační modely. Evropská komise zároveň koncem minulého roku upravila návrh pravidel, který mohl od roku 2029 prakticky zastavit prodej samostatných plynových kotlů. Přepracovaný návrh nyní počítá s vyššími požadavky na jejich účinnost, jeho konečná podoba však dosud nebyla schválena. Přísnější podmínky čekají také novostavby, které budou muset od roku 2030 splňovat bezemisní standard.

Dramatický pokles poptávky po plynových kotlích se v Česku zatím nekoná. Podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu bylo v roce 2025 na český trh dodáno celkem 74 961 plynových kotlů do výkonu 50 kW. Zejména kondenzační kotle mohou pro domácnosti s plynovou přípojkou představovat řešení při výměně dosluhujícího kotle, jehož instalace zpravidla vyžaduje menší zásahy do domu než kompletní změna způsobu vytápění.

„Kdo dnes vybírá nový plynový kotel, měl by sáhnout po kondenzační technologii a ptát se na sezónní účinnost, nikoliv pouze na cenu. Takový kotel využívá i teplo z vodní páry ve spalinách, díky čemuž pracuje účinněji než starší typy,“ vysvětluje Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra. Konkrétní přínos výměny však podle něj závisí na technickém stavu domu a parametrech vytápění. Například u staršího rodinného domu s radiátory může moderní kondenzační kotel využít stávající rozvody a zároveň snížit spotřebu plynu oproti zastaralému zařízení. „Rozhodující je správné dimenzování výkonu, nastavení regulace a teplota vody vracející se do kotle,“ dodává Švantner.

Evropská komise upravila původní návrh na omezení prodeje

Budoucnost plynového vytápění se v posledních letech stala předmětem debat především kvůli evropské legislativě. Návrh revize nařízení o ekodesignu z roku 2023 počítal s tím, že od září 2029 budou muset nově uváděné zdroje tepla dosahovat minimální sezónní energetické účinnosti 115 procent.

„Takovou hranici by samostatné plynové kotle nedokázaly splnit, což by v praxi znemožnilo jejich další uvádění na evropský trh v dosavadní podobě. V Česku má přitom plynové vytápění stále silné postavení, zejména v regionech s rozsáhlou plynárenskou sítí. Jen v Jihomoravském kraji odebíralo podle nejnovějších statistik zemní plyn přes 342 tisíc domácností. Změna evropských pravidel by tak měla značný dopad na nabídku vytápěcích technologií v těchto oblastech,“ vysvětluje odborník.

Tip: Žijete v nájmu? Víte, kdo má nestarosti kotel?

Evropská komise však na přelomu kalendářního roku 2026 představila přepracovaný návrh, který původní hranici vypustil. Podle nového znění by se minimální sezónní energetická účinnost plynových kotlů do výkonu 70 kW měla zvýšit ze současných 86 na 92 procent. Řada kondenzačních kotlů již dnes podle odborníků z oboru této hodnoty dosahuje. Návrh však stále prochází legislativním procesem a konečné požadavky se mohou změnit. Pravidla ekodesignu se přitom vztahují na nově uváděné výrobky, takže samotné zpřísnění parametrů nevyvolává povinnost vyměnit již provozované zařízení.

Pro výrobce a dodavatele technologií tak zůstává zásadním tématem další zvyšování účinnosti a technických parametrů kotlů. „Majitelé domů by se při nákupu měli zajímat také o rozsah regulace výkonu, servisní dostupnost a možnost propojení s dalšími prvky otopné soustavy. Vyšší účinnost samotného zařízení totiž ještě nezaručuje odpovídající úsporu při jeho provozu,“ uvádí Švantner.

Foto: Radek Štěpán

Novostavby čeká od roku 2030 odlišný režim

Výraznější změny se budou týkat především nové výstavby. Podle evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) musí nové budovy ve vlastnictví veřejných subjektů splňovat požadavky na bezemisní provoz od roku 2028 a všechny ostatní novostavby od roku 2030. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto letos na podzim představilo návrh novely zákona o hospodaření energií, která má nové evropské požadavky převést do české legislativy. Podle ministerstva již přibližně 64 procent nové výstavby navrhovaný bezemisní standard zcela splňuje a zhruba tři čtvrtiny novostaveb již dnes využívají bezemisní zdroj vytápění.

Rozhodování o výměně zdroje tepla se proto bude stále více odvíjet od konkrétního typu budovy a plánovaných investic. Ve starším domě s funkční plynovou přípojkou a radiátorovou soustavou může být výměna kotle za moderní kondenzační model ekonomicky dostupnou variantou. „Pro majitele stávajícího domu se tak moc nemění. V případě novostaveb, na které se budou od roku 2030 vztahovat nové požadavky, je ale dobré uvažovat o bezemisním zdroji od samého začátku, třeba o tepelném čerpadle,“ radí Švantner.

Význam má rovněž možnost kombinovat plynový kotel s dalšími technologiemi, například s hybridním systémem. Ekonomický přínos takového řešení však závisí na cenách energií, investičních nákladech a technických možnostech domu. „Plynový kotel dnes dává smysl, pokud je správně vybraný a navržený. Právě posouzení celého vytápěcího systému by mělo předcházet každé větší investici,“upozorňuje Švantner. Z dlouhodobého hlediska bude pro vlastníky podstatné také to, zda systém umožní případnou budoucí modernizaci a přizpůsobení změnám v energetice.

Zdroje info: Autor, Roman Švantner, https://mpo.gov.cz/

Náhledové foto: Pixabay