Jak se poprat s jílovitou půdou na zahrádce

Kvalita a typ půdy jsou pro majitele zahrady a jeho dosažení jakýchkoliv pěstitelských úspěchů tím nejdůležitějším. Různých typů půdy je ale celá řada a ne všechny dokážou být zahradníkovi nápomocné. V případě půd těžkých, mezi které patří i ty s vysokým obsahem jílu, se může stát zahradničení spíše noční můrou. Pokud patříte mezi ty, kdo právě tento typ půdy na své zahradě mají, nebude od věci zopakovat si, jakými způsoby lze s jílovitou půdou zacházet a poprat se s jejími nevýhodami.

Problémy s jílovitou půdou

Půda s vysokým obsahem jílu je velmi špatně propustná, což znamená, že dobře drží vláhu. Někdy je ale díky tomu převlhčená. Současně pak také není vůbec vzdušná, je studená a stromy i keře jsou v ní schopny zakořenit pouze mělce, což snižuje jejich stabilitu a zvyšuje riziko vykořenění. Jílovitá půda je obecně neúrodná a pro zahradu krajně nevhodná.

S jílovitou půdou se také velice špatně pracuje, těžce se obdělává či kypří. V případě vyšší vlhkosti je mazlavá, vysušená zase nabývá podoby velmi tvrdých kusů.

Provzdušnění půdy a nová vrstva

Jílovité půdy je dobré dlouhodobě zasypávat pískem, drobným štěrkem, dřevěnou drtí apod. Při kypření potom daný materiál do půdy zapracujte. Pokud budete tento postup opakovat několik sezón, podaří se vám alespoň do jisté míry změnit podstatu půdy a učinit jí přece jen kvalitnější a pro zahrádku vhodnější.

Rychlejším řešením je samozřejmě navezení kompletní vrchní vrstvy ornice, počítejte ale s tím, že jí bude třeba navézt 20 – 30 cm.

Foto: Pixabay

Živiny především

Bez dostatečného množství živin se nebude rostlinám dařit nikdy a to je i jeden z problémů jílovitých půd. Je tak opět třeba navézt dostatečné množství živin v podobě kompostu a zapracovat jej do půdy. Použít lze také dřevěný popel, který sám obsahuje celou řadu užitečných a rostlinám prospěšných látek.

Náhledové foto: Pixabay