01_zahon

Jak a proč vápnit zahrádku

Pokud od své zahrádky chcete, aby dodávala pěstovaným rostlinám i zelenině vše potřebné, budete jí muset trochu pomoct. Pěstování rostlin je pro půdu z vícero důvodů velmi náročné a zeminu vyčerpává. Je proto třeba jí některé složky dodávat. Jednou z těchto důležitých složek je vápník a řešením jeho nedostatku potom vápnění půdy. Jak ale jednotlivé procesy fungují, jakým způsobem a jak často vápnění provádět?

Proč provádět vápnění?

Půdní vápník hraje pro růst rostlin důležitou roli. Ta je přitom hned trojnásobná. Vápník se jednak účastní chemických reakcí spojených s příjmem důležitých stopových prvků. Současně přítomnost vápníku ovlivňuje pH půdy, to často označujeme jako půdní reakci. Rostlinám nesvědčí ani příliš nízké, ani vysoké pH. Vápník navíc půdu zbavuje plevelů, hub, plísní, ale také zárodků slimáků a dalších škůdců.

Vápník je z půdy vyčerpáván samotnými rostlinami a také je vyplavován vodou. Zvláště zelenina je z tohoto pohledu velmi náročná, i proto, že vyžaduje časté zalévání. I závlahová voda samozřejmě vápník vyplavuje.

02_zahon

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Jak vápnit?

Jako první je třeba uvést, že pro vápnění není vhodné používat hašené vápno, jak by se možná na první pohled zdálo. Mnohem vhodnější je drcený vápenec, anebo vápno dusíkaté. Vhodná míra vápnění se určuje podle pH. Vápnění je na místě, pokud je půda kyselá, tj. pH je nižší než 7. Pokud je pH kyselé mírně, tj. mírně pod 7, vápnit bychom měli množtvím asi 1 kg vápna na 10 metrů čtverečních. V případě silně kyselé půdy potom množstvím 2 kg vápna na 10 čtverečních metrů.

Hodnotu pH lze zjistit pomocí pH papírku, který ponoříme do výluhu získaného po pečlivém promíchání ze vzorku půdy zalitého trojnásobným množstvím vody. Pro orientaci ale postačí i to, pokud si prohlédnete plevely, které vám na zahradě rostou. Některé preferují půdu spíše kyselou (např. šťovík nebo vlčí bob), jiné zásaditou (hořice, pryšek apod.)

Záleží samozřejmě na konkrétní situaci, obecně by ale měla být frekvence vápnění asi jednou za 3-4 roky. Ideálním obdobím pro vápnění je pozdní podzim, zima či brzké jaro. Vápnění je samozřejmě potřeba nejen na otevřené zahradě, ale také ve skleníku.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Stylové bydlení je skvělé. Vím o něm hodně a chci se o to podělit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *