Déšť ještě neznamená konec sucha. Jak zjistit, zda je třeba zalévat

I když venku krátce zapršelo, neznamená to, že se voda dostala bezpečně až ke kořenům vašich rostlin. Půda, která je jen z vrchu mokrá, nemusí zásobit rostliny dostatečně. Konev na zalévání proto začátkem září ještě neuklízejte, budete ji s největší pravděpodobností ještě nějakou dobu potřebovat.

I v září hrozí sucho

Vlivem globální změny klimatu se teploty i v září mohou vyšplhat ještě hodně vysoko. Vyprahlá půda se sice v podzimních dnech jistě dočká nějaké té kapky vody, je ale možné, že jen velmi krátce. Půdu je proto potřeba dál dostatečně zavlažovat.

Zkontrolujte stav hloubky v půdě

Půdu zkontrolujte vždy až do hloubky 20 až 30 cm. Na pomoc si vezměte třeba i obyčejný dlouhý hřebík. Nezapomeňte, že zhruba 10 mm srážek představuje přibližně asi 10 litrů vody na jeden metr čtvereční. Půda se i při takových srážkách promočí jen do určité hloubky, ta však na pořádné zalití stačit nemusí. Jakmile je ale půda mokrá u kořenů dostatečně, další zálivka už není potřeba. Příliš velké množství vody může způsobit zahnívání kořenů. Na to je u náchylnějších rostlin potřeba dávat vždy velký pozor.

Pokud máte na zahradě sud s dešťovou vodou, získáte docela dobrý přehled o tom, kolik napršelo a o stavu vaší zahrádky. Zahradu se nicméně vyplatí sledovat každý den. Řiďte se vždy tím, jak vypadá půda, ne podle toho, zda zrovna právě včera trochu pršelo. Orientujte se nejlépe podle toho, jak vypadá půda pod povrchem. Pokud se má rostlinám dobře dařit, je třeba, aby se voda dostala vždy až ke kořenům. Jedině tak nebude vaše zahrada vysušená a zasazené úrodě se bude po celý rok dobře dařit.

Největší pozornost zálivky si zaslouží vždy nová výsadba stromů, keřů nebo třeba trvalek. Právě čerstvě vysazené rostliny jsou nejzranitelnější, protože jejich kořenový systém ještě nedosáhl do hlubších vrstev půdy. V prvních týdnech po výsadbě rozhoduje o jejich přežití každá dávka vody.

Pozor na teplotu kohoutkové vody

Během zalévání myslete vždy také na teplotu vody. Je to detail, který ale rozhoduje o tom, zda rostlina zálivku přijme, nebo jí způsobí naopak šok. Studená voda z kohoutku, zejména v horkých dnech, může kořeny doslova „zastavit“, zatímco příliš teplá voda podporuje hnilobu a růst patogenů. Rostliny jsou totiž citlivé na teplotní rozdíly stejně jako my.

V horku může mít teplota půdy klidně třicet stupňů Celsia, voda z kohoutku jen kolem deseti. Odstátá voda, která odpovídá teplotě půdy je pro zdraví rostlin vždy nejcennější. Je to překvapivá drobnost, která má velký vliv na zdraví celé zahrady. Teplotní šok navíc zpomaluje růst, kdy se rostlina musí znovu adaptovat.

FAQ – nejčastější dotazy o zalévání rostlin

Jak správně zjistit, zda půda potřebuje další zálivku?

Zkontrolujte vlhkost půdy v hloubce 20 až 30 centimetrů, například pomocí dlouhého hřebíku.

Kterým rostlinám je potřeba věnovat při zalévání největší pozornost?

Nejcitlivější je nová výsadba, protože kořenový systém ještě nedosáhl do hlubších vrstev půdy.

Jaká voda je pro zalévání rostlin nejvhodnější?

Nejlepší je použít odstátou vodu, která odpovídá teplotě půdy a nezpůsobí rostlinám teplotní šok.

Zdroje informací: Autorka

https://www.dumazahrada.cz/zahrada/dest-po-dlouhem-suchu-nutnost-zalivky/

Náhledové foto: Pixabay