V českých šuplících leží 132 milionů baterií. Přitom z nich mohou vzniknout šperky, střechy i nové články

Vybité baterie povalující se v ovladačích, hračkách nebo kuchyňských zásuvkách nejsou bezcenným odpadem. Z jejich kovů mohou vzniknout nové baterie, části staveb, jízdní kola, kuchyňské nádobí a třeba šperky. V českých domácnostech jich však podle údajů společnosti ECOBAT zůstává přibližně 132 milionů, což je zhruba šestkrát více, než se ročně odevzdá do sběru. Evropský týden recyklace baterií – probíhající od 7. do 13. září 2026 – připomíná, že suroviny dostanou další život, když baterie opustí šuplík. 

Když přestane fungovat ovladač, většina z nás baterii jednoduše vymění a vybitý článek odloží ‚na potom‘. Právě tak vznikají domácí zásoby, v nichž zůstávají uzamčené využitelné materiály. Ze 100 kilogramů směsi použitých baterií se může podle údajů ECOBAT vrátit do výroby až 74 kilogramů využitelných druhotných surovin, jako jsou např. zinek, mangan, nikl, měď, kobalt, lithium či stříbro.

„Použitá baterie po odevzdání do sběrného boxu putuje na třídicí linku, kde se články rozdělí podle velikosti a chemického složení. Následně se rozdrtí a pomocí mechanických, tepelných či chemických procesů se z nich oddělují jednotlivé materiály. Ty se potom jako druhotné suroviny vracejí do průmyslové výroby,“ popisuje Kateřina Vránková ze společnosti ECOBAT.

Od mostu přes brýle až po prsten

To, co může z recyklované baterie vzniknout, závisí především na jejím typu. Z běžných alkalických a zinko-uhlíkových článků se získává železo, zinek, mangan a částečně také plasty. Železo se vrací do výroby oceli používané např. při stavbě silnic a mostů. Zinek může posloužit při výrobě či povrchové ochraně střech, oken nebo potrubí. Stříbro z knoflíkových článků s oxidem stříbrným lze využít ve šperkařství. Olovo ze starých autobaterií se zase ve velké míře vrací do výroby nových olověných baterií.

„U lithium-iontových akumulátorů, které známe z telefonů, notebooků, aku nářadí nebo elektrokol, jsou důležitými výstupy například lithium, kobalt a nikl. Tyto cenné suroviny mohou znovu posloužit při výrobě nových baterií a snižovat potřebu jejich dovozu z jiných regionů,“ zmiňuje Vránková.

Evropská pravidla s postupným uzavíráním tohoto materiálového kruhu přímo počítají. Od srpna 2031 mají vybrané nové průmyslové, startovací a elektromobilové baterie – pokud obsahují příslušné materiály – obsahovat stanovený minimální podíl recyklovaného kobaltu, olova, lithia a niklu.

Foto: Se svolením společnosti Ecobat

Češi sice třídí stále více, ale v šuplících zůstává obrovská rezerva

V roce 2025 ECOBAT zajistil sběr celkem 4 558 tun odpadních baterií. Samotných přenosných baterií, mezi něž patří například tužkové, mikrotužkové a knoflíkové články, bylo 2 287 tun. Meziročně jejich množství vzrostlo o 145 tun, což odpovídá přibližně 7,2 milionu kusů tužkových baterií.

K recyklaci se však stále dostává jen necelá polovina přenosných baterií uvedených na trh. Evropské požadavky se navíc rychle zpřísňují: do konce roku 2027 má míra sběru dosáhnout 63 % a do roku 2030 dokonce 73 %.

„Vybitá baterie není bezcenný odpad, ale malý zásobník surovin. Když ji necháme v šuplíku, materiály zůstávají mimo oběh. A pokud ji vyhodíme do směsného odpadu, přidáváme navíc bezpečnostní riziko. Řešení je přitom velmi jednoduché, a to mít doma jedno místo pro použité baterie a několikrát do roka je odnést do sběrného boxu,“ doplňuje Kateřina Vránková.

Nesprávně odložené baterie totiž nepředstavují jen promarněnou surovinu. Při mechanickém poškození nebo zkratu se mohou přehřát a způsobit požár. Do směsného odpadu proto nepatří žádný typ baterie. Zvláštní opatrnost vyžadují zejména lithiové akumulátory.

Tip: Nová bateriová pravidla dopadnou i na firmy, které baterie nevyrábí.

Udělejte si pětiminutový lov baterií. Kam s jednotlivými typy?

Dobrou příležitostí k malé domácí inventuře může být Evropský týden recyklace baterií, který se každoročně váže k 9. září a narozeninám italského lékaře a fyzika Luigiho Galvaniho. Jak na to?

1. Zamyslete se , kde všude baterie jsou a pokud již nefungují je čas se jich zbavit. Začít můžete u ovladačů, hodin, dětských hraček, svítilen, kuchyňských vah, teploměrů, světelných dekorací nebo staré elektroniky odložené v zásuvkách. Překvapivě mnoho baterií se ukrývá také v hrajících přáních, bezdrátových sluchátkách, elektronických cigaretách nebo drobných svítících doplňcích.
2. Malé vyjímatelné baterie lze odevzdat do zelených sběrných boxů v obchodech, školách, na úřadech nebo ve sběrných dvorech.
3. Výrobky s pevně zabudovanou baterií odevzdávejte celé – nejlépe v místě jejich prodeje, v červených kontejnerech na elektroodpad nebo na sběrném dvoře.
4. Zařízení nerozebírejte ani z něj baterii sami nevyjímejte.
5. Větší akumulátory z elektrokol, elektrokoloběžek, aku nářadí, automobilů nebo domácích energetických úložišť je vhodné vrátit prodejci, odevzdat v servisu či na specializovaném sběrném místě. Do běžného boxu na malé baterie nepatří.
6. Poškozenou, nafouklou nebo nezvykle zahřátou baterii není dobré doma dál skladovat a ani s ní manipulovat jako s běžným článkem. Taková baterie nepatří ani do červených kontejnerů. Jak ji tedy bezpečně předat? Nejlepší je ji s izolepou přelepenými kontakty a v nehořlavém obalu co nejdříve dopravit do odborného servisu či na sběrný dvůr.

„V České republice je k dispozici zhruba 28 tisíc míst ECOBAT, kam lze použité baterie odevzdat. Odnést je do sběru zabere často méně času než pro ně hledat další místo v přeplněném šuplíku. Jejich kovy se pak mohou vrátit do výroby – třeba v podobě nové baterie, střechy, jízdního kola, kuchyňského nádobí nebo šperku – a pomoci omezit spotřebu nových surovin,“ uzavírá Kateřina Vránková.

Nejde o velké ekologické gesto, ale o jednoduchý návyk s konkrétním výsledkem.

Zdroje info: Autor, Ecobat, Kateřina Vránková

Náhledové foto: Se svolením společnosti Ecobat