Když voda poškodí bytový dům. Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna

Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.

Z právního hlediska však není voda jako voda. Pokud havárii způsobí konkrétní vlastník bytu, může nést odpovědnost za škodu vzniklou sousedům. Jestliže problém vznikne na společných částech domu, vstupuje do hry odpovědnost SVJ za řádnou správu a údržbu budovy. U povodní, záplav nebo extrémních srážek je situace odlišná – často totiž chybí konkrétní viník, po kterém by bylo možné náhradu škody požadovat.

Pro vlastníky bytů i SVJ je proto zásadní vědět, kdy se řeší odpovědnost za vzniklou škodu a kdy naopak rozhoduje především správně nastavené pojištění. Právě rozdíl mezi sousedovou vyteklou pračkou, poruchou technického zařízení domu a škodou způsobenou přírodním živlem totiž často určuje, kdo ponese finanční následky.

Když škodu způsobí vlastník bytu

Typickou situací je havárie vody uvnitř bytu, která zasáhne další jednotky nebo společné prostory domu. Právě v těchto případech má význam pojištění odpovědnosti.

„To může pomoci v situaci, kdy škoda vznikne vinou vlastníka bytu a zasáhne další obyvatele domu. Může jít například o havárii vody způsobenou prasklou přívodní hadičkou k pračce nebo myčce, netěsnící vodovodní baterií, či jinou závadou, která poškodí sousední jednotky a za kterou odpovídá konkrétní vlastník,“ říká Tomáš Smolík, Generali Česká pojišťovna a.s., produkt Právní ochrana D.A.S.

Na úrovni celé budovy se vyplatí věnovat pozornost také technickému stavu odvodnění, kanalizace či retenčních systémů. V některých lokalitách mohou významně pomoci také zpětné klapky, které brání pronikání vody z kanalizace do objektu. Právě technický stav domu často rozhoduje o tom, zda budou následky přívalových dešťů zvládnutelné, nebo zda půjde o rozsáhlou a nákladnou havárii.

Když škodu způsobí živel

Odlišná situace nastává u povodní, záplav nebo extrémních srážek.

„Aby bylo možné požadovat náhradu škody, musí existovat konkrétní osoba nebo subjekt, který porušil právní povinnost nebo svým jednáním škodu způsobil. Zatímco u vyteklé pračky lze obvykle určit konkrétní zdroj škody, u povodní zpravidla žádný takový viník neexistuje. Pokud tedy nelze prokázat konkrétní pochybení, bývá možnost domáhat se náhrady škody po SVJ, sousedovi nebo jiném subjektu výrazně omezená. Jiná situace by nastala například tehdy, pokud by škodu způsobila nebo zhoršila zanedbaná údržba budovy, porucha technického zařízení nebo jiné porušení povinnosti,“ vysvětluje Tomáš Smolík.

Přestože extrémnímu počasí nelze zabránit, mnoha škodám lze alespoň částečně předejít. Sklepní prostory často slouží jako sklad sezónního vybavení, sportovních potřeb, nábytku nebo archivovaných dokumentů. Pokud jsou předměty uloženy na zemi, mohou být během několika minut nenávratně poškozeny. Určitou ochranu představuje jejich umístění do regálů, voděodolných boxů nebo přesunutí cennějších předmětů do vyšších pater.

Bez pojištění mohou být ztráty citelné

U škod způsobených vodou je důležité rozlišovat mezi náhradou škody a pojistným plněním. Náhradu lze požadovat pouze tehdy, pokud existuje konkrétní odpovědná osoba nebo subjekt. Pojistné plnění naopak závisí na tom, jak má vlastník nebo SVJ nastavenou pojistnou smlouvu.

„U jednotlivých vlastníků by mělo být samozřejmostí nejen pojištění nemovitosti, ale také pojištění domácnosti, které kryje vybavení bytu a často i věci uložené ve sklepních prostorách. Zároveň je vhodné ověřit, zda se budova nenachází v aktivní záplavové zóně. U nemovitostí v nejrizikovějších lokalitách totiž může být pojištění proti povodni výrazně omezené, nebo ho nemusí být možné sjednat vůbec. Právě proto by vlastníci i správci domů měli těmto informacím věnovat pozornost při nastavování pojistné ochrany i plánování preventivních opatření,“ uzavírá Tomáš Smolík.

Stejně důležité je ověřit, zda pojistná smlouva skutečně zahrnuje rizika povodně a záplavy. Ne všechny pojistné produkty tato rizika obsahují automaticky a některá připojištění je nutné sjednat zvlášť. Není výjimkou, že majitelé zjistí skutečný rozsah pojistného krytí až ve chvíli, kdy škoda vznikne.

Zdroje info: Autor, Tomáš Smolík

Náhledové foto: Pexels