Péče o kolo po letní sezoně. Vysokotlaký čistič ano, ale pozor. Ne všude

Prach, zaschlé bláto, písek nebo zbytky maziva. Po stovkách letních kilometrů si jízdní kolo zaslouží důkladnější očistu. Sáhnout po vysokotlakém čističi ale neznamená jednoduše namířit proud vody na celé kolo. Zatímco rám, ráfky nebo pláště lze vyčistit poměrně snadno, u ložisek, nábojů, odpružení nebo elektroniky elektrokola je potřeba postupovat opatrně. Příliš silný proud vody z malé vzdálenosti může nečistoty a vodu dostat právě tam, kde je mít nechceme.

Pravidelné čištění kola není pouze otázkou vzhledu. Vrstva bláta a prachu komplikuje kontrolu technického stavu, nečistoty zachycené na pohonu se zase společně s mazivem mohou podílet na rychlejším opotřebení řetězu a dalších komponentů. Konec léta je proto vhodnou dobou na důkladnější očistu, zvlášť pokud má cyklista za sebou dovolenou, několik delších výletů nebo jízdu v prašném či blátivém terénu. „Základním pravidlem je nezačínat maximálním tlakem. Silný proud vody sice dokáže během několika sekund odstranit zaschlé bláto, zároveň však může být při nevhodném použití příliš agresivní. Rozhoduje vzdálenost trysky, úhel proudu i konkrétní komponent, na který voda míří,“ doporučuje Martin Chalupníček ze společnosti Kärcher.

Nejméně problematické jsou velké plochy, jako je rám, vidlice, pláště nebo ráfky. I zde je vhodné nejprve odstranit hrubé nečistoty šetrnějším proudem vody a až následně použít kartáč či vhodný čisticí prostředek. Zaschlou vrstvu bláta není ideální okamžitě mechanicky drhnout – drobné částice mohou působit jako brusivo a poškodit povrch.

Mnohem větší pozornost vyžadují místa, kde se nacházejí ložiska a těsnění. Proud vysokotlakého čističe by proto neměl z bezprostřední blízkosti mířit přímo do nábojů kol, hlavového složení, středového složení nebo čepů odpružení. Riziková jsou obecně všechna místa, kde se otáčející komponenty setkávají s rámem a kde výrobce spoléhá na těsnění a mazivo. Neznamená to, že se kolem těchto míst nesmí používat voda vůbec. Rozdíl je mezi opláchnutím z rozumné vzdálenosti a koncentrovaným proudem namířeným přímo na těsnění.

Samostatnou kapitolou je pohon. Řetěz, kazeta, převodníky a kladky přehazovačky zachytávají směs prachu, písku a maziva. Právě tato tmavá pasta je jednou z nečistot, které má smysl pravidelně odstraňovat.

„Ani tady ale není nejlepším řešením vzít pohon z bezprostřední blízkosti vysokým tlakem. Vhodnější je použít přípravek určený k čištění pohonu a mechanicky uvolnit nečistoty kartáčem. Následně lze komponenty šetrně opláchnout. Po umytí je důležité nechat pohon vyschnout a řetěz znovu namazat. Čištěním totiž odstraníme nejen špínu, ale také část původního maziva. Nové mazivo patří především dovnitř článků řetězu, nikoli v silné vrstvě na jeho vnější povrch. Přebytek je vhodné setřít, protože jinak na sebe opět začne rychle nabalovat prach,“ říká Martin Chalupníček.

Zvýšenou opatrnost vyžadují také kotoučové brzdy. Problém zde nepředstavuje pouze voda, ale především mastnota a nevhodné čisticí prostředky. Pokud se olej, mazivo nebo odmašťovací přípravek dostane na brzdový kotouč či destičky, může výrazně snížit brzdný účinek. Proto není vhodné například při čištění a mazání řetězu bez rozmyslu rozprašovat přípravky v blízkosti zadního brzdového kotouče. Po dokončení údržby je dobré funkci brzd ještě před jízdou zkontrolovat.

U elektrokol přibývá motor, baterie, displej, ovládací prvky, konektory a další elektronika. Konstrukce moderních elektrokol počítá s jízdou za deště a kontaktem s vodou, to ale není totéž jako koncentrovaný proud vysokotlakého čističe z několika centimetrů. „Přímo vysokým tlakem by se proto neměla čistit oblast motoru, ovládací jednotky, displeje, konektorů ani prostor kontaktů baterie. Při důkladném mytí je vhodné řídit se také pokyny výrobce konkrétního elektrokola a jeho elektrického systému. Elektrické kontakty a další citlivá místa je bezpečnější očistit ručně,“ doporučuje Martin Chalupníček.

Tip: V českých domácnostech leží 132 milionů baterií. Je to škoda, mohou z nich vzniknout třeba třech či šperky.

Pro rychlé odstranění bláta z rámu, plášťů a dalších odolných částí lze využít vysokotlaký čistič ideálně s možností regulace tlaku a vhodným nástavcem. Smyslem není dostat trysku co nejblíže ke kolu, ale pracovat z dostatečné vzdálenosti a tlak přizpůsobit čištěnému místu. Na kolo lze využít také jemnější nízkotlaké čištění, které je praktické například po návratu z terénu ještě předtím, než bláto úplně zaschne.

Při samotném mytí se hodí také kartáče a příslušenství určené k čištění kol a obtížně přístupných míst. Mechanické uvolnění nečistot je v okolí nábojů, pohonu nebo členitých částí rámu často vhodnější než snaha nahradit vše vysokým tlakem. Na rám a další povrchy lze použít rovněž čisticí prostředky určené pro jízdní kola, které pomohou uvolnit nečistoty bez nutnosti intenzivního drhnutí. Praktický postup je proto jednoduchý. Nejprve kolo šetrně opláchnout a odstranit hrubé bláto, následně vyčistit rám a členitá místa kartáčem, samostatně se věnovat pohonu a nakonec vše opláchnout a vysušit. Po vyčištění je vhodné zkontrolovat brzdy a znovu namazat řetěz.

„Důkladné zářijové čištění má ještě jednu výhodu. Na čistém kole se podstatně snáze hledají problémy, které se během léta postupně objevily. Viditelnější jsou praskliny a oděrky rámu, opotřebené pláště, poškozené výplety, únik oleje z odpružení nebo nadměrně opotřebovaný pohon. Po umytí proto stojí za to věnovat několik minut také jednoduché kontrole. Protočit obě kola, vyzkoušet brzdy, zkontrolovat pláště, řazení a vůle v hlavovém či středovém složení. U elektrokola také zkontrolovat stav konektorů a baterie podle doporučení výrobce,“ dodává Martin Chalupníček.