Bílá jahoda je mezi pěstiteli hitem a „falešnou novinkou“

Pokud stejně jako já rádi experimentujete, zkuste letos na zahradě něco nevšedního. Bílé jahody vám bude kdekterý zahrádkář jen tiše závidět. Jedná se o fantastické měkké plody plné chuti i krásné vůně. Co dalšího o nich vědět?

Bílé jahody

Co je nejdůležitější? Bílé jahody jsou hypoalergenní, neobsahují pigmentový protein Fra A1, který se podílí na vzniku červeného zbarvení, ale současně způsobuje i alergické reakce u citlivých lidí. Toto ovoce si mohou proto dopřát i ti, kdo na jahody trpí.

Bílé jahody tedy vypadají na první pohled jako by snad ani zralé nebyly. Často svým vzhledem od ochutnání spíše odrazují. Jde přitom o lahodný plod, který připomíná chuť i vůni ananasu. Vypěstovat se dá i u vás na balkóně, nebo třeba i v obyčejném květináči. Oblíbený druh je Fragaria Ananassa. Semínka mají obvykle červenou barvu.

Přidejte kompost nebo rašelinu

Pro začátek bude při pěstování stačit slunné stanoviště, dobře propustná kyselá půda s pravidelnou zálivkou. Nic náročného, s malou pomocí to zvládne i začátečník. Jahody patří mezi trvalé rostliny, vytváří často trs až do výšky 30 cm. Mělké zakořenění vyžaduje nejen pravidelnou zálivku, ale i půdu s dostatečnou zásobou živin. Pokud máte doma kvalitní kompost, neváhejte ho do půdy přimíchat. S výsadbou začněte v dubnu, nejpozději v květnu.

Kde se vzaly bílé jahody?

Pokud vás zajímá důvod rostoucí popularity těchto speciálních plodů, pak vězte, že má původ v Japonsku. Tamní odrůda Shiroi Houseki je považována za luxusní a její plody se prodávají za horentní sumy. V jejich případě jde speciální pěstování s minimem světla, které podporuje tvorbu pigmentů způsobujících typické červené zbarvení.

Obecně ale nejsou bílé jahody žádnou žhavou novinkou, ve skutečnosti se pěstovaly už v 17. století. Dnes si ale bílé jahody užívají velké popularity a jsou považovány za zahrádkářský hit sezony. Jaro se blíží, já se možná nechám inspirovat. A vy?

Zdroj: Autorka

https://www.ireceptar.cz/zahrada/bila-jahoda/

Foto: Ivar Leidus, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons