Protisluneční zasklení: Vedro za oknem nemusí být i v bytě

Kdo má doma velká okna orientovaná na jih nebo západ, dobře ví, o čem je řeč. Jakmile přijdou letní horka, místnosti se i přes zatažené závěsy přehřívají na nesnesitelné teploty. Nejčastější odpovědí pak bývají venkovní žaluzie nebo klimatizace. Obě řešení ale přináší určité komplikace – venkovní žaluzie se musí vytahovat při každém silnějším větru, jejich montáž zasahuje do fasády a v případě historických nebo panelových domů je často zcela nemožná, a navíc nízké nejsou ani jejich pořizovací náklady. Klimatizace zase spotřebovává elektřinu a v letních měsících tak prodražuje provoz domácnosti. Existuje však řešení, které se obejde bez obojího – protisluneční zasklení s vnitřním stíněním.

Správně zvolené sklo jako základ

Základem celého konceptu je správně zvolené okno, respektive jeho izolační zasklení. Moderní vzhledově neutrální protisluneční skla dnes nejsou jen průhlednou tabulí – jedná se o technicky propracované výrobky, které aktivně regulují, kolik tepla ze slunečního záření do místnosti vůbec pronikne. „Princip spočívá v pokovení naneseném na povrch skla. Tato velmi tenká vrstva propouští dostatek viditelného světla a zároveň velmi účinně odráží zpět ven tepelnou složku slunečního záření, které je zodpovědné za přehřívání interiéru,“ vysvětluje Jaroslava Dlouhá, odbornice na zasklení ze společnosti Saint-Gobain Glass.

Moderní protisluneční vzhledově neutrální zasklení se ale přitom svým designem prakticky neliší od běžného izolačního zasklení. Do interiéru přitom propustí dostatek přirozeného světla a nedochází za takovými okny ke zkreslení ve vnímání barev. Skla tedy nejsou výrazně zabarvená ani nemají zvýšené zrcadlení, jak tomu u protislunečních skel bývalo dříve. Tím odpadly vzhledové bariéry a protisluneční skla se tak stále častěji uplatňují i v rezidenčním bydlení.

Foto: Se svolením Saint-Gobain Glass

Výkonnost protislunečního zasklení

Množství slunečního tepla, které protisluneční zasklení pustí do místnosti, záleží na jeho výkonnosti. U typů vhodných pro rezidenční bydlení je to asi o třetinu méně tepla ve srovnání s běžným izolačním trojsklem. „Protisluneční zasklení tak samo o sobě prodlužuje až o pětinu dobu, kdy vůbec není nutné používat stínění. V praxi to znamená více přirozeného světla a méně zatažených rolet,“ říká Jaroslava Dlouhá. Správná volba zasklení tak výrazně omezuje přehřívání v létě, ale přitom samozřejmě v zimě výborně tepelně izoluje. Jde tedy o investici, která se projeví v energetické bilanci a komfortu bydlení po celý rok, nejen v horkých měsících.

Pokovená vnitřní roleta jako druhá linie ochrany

V opravdu teplých slunných dnech dokáže výkonné protisluneční zasklení snížit maximální teploty v interiéru o 4 až 6^oC. To ale nestačí, a navíc je třeba bránit oslnění. Tehdy nastupuje vnitřní protisluneční roleta s pokovenou vrstvou – a právě kombinace obou prvků přináší překvapivě účinný efekt.  „Látka protislunečních rolet obsahuje pokovenou vrstvu na bázi hliníku orientovanou ke sklu, která účinně odráží a zadržuje teplo. Zároveň propouští dostatek světla bez vzniku zrcadlového efektu. Na tepelně izolační vlastnosti přitom nemá vliv ani barevnost látky,“ vysvětluje Karolina Mullie, odbornice na interiérové rolety ze společnosti Bematech. Přitom pokovená roleta stále propouští část světla dovnitř, takže prostor nezatemní, současně brání oslnění a umožňuje výhled ven. Před okny tak není bariera kovových lamel venkovních žaluzií.

Výsledný efekt kombinace protislunečního zasklení a pokované vnitřní rolety je přitom měřitelný. Takzvaný solární faktor – tedy podíl slunečního tepla, který pronikne do místnosti – lze touto kombinací snížit až asi na 15 %. Pro srovnání – běžné izolační zasklení bez stínění propustí dovnitř asi 60 % slunečního tepla. Do místnosti se tedy dostane jen zlomek tepla, které by jinak způsobovalo nesnesitelné podmínky.

Srovnatelný výkon, nižší náklady

Skeptici by se mohli ptát, zda vnitřní stínění opravdu nahradí prověřené venkovní žaluzie. Odpověď dává rozsáhlá studie energetické náročnosti, provedená napříč evropskými městy. Ta prokázala, že kombinace výkonného protislunečního zasklení a pokované vnitřní rolety dosahuje v pro oblast střední Evropy srovnatelné úrovně ochrany před přehříváním jako běžné trojsklo s venkovními žaluziemi. Riziko překročení hranice teplotní nepohody tj. 27 °C je přitom pro naši zeměpisnou šířku u obou řešení prakticky stejné.

Rozdíl je nicméně v nákladech. Instalace venkovního stínění vyžaduje poměrně složitou stavební přípravu kvůli umístění kastlíků do fasády, vedení vodičů a také koordinaci s dalšími stavebními a zateplovacími pracemi. Případná dodatečná montáž představuje citelný zásah do zateplené fasády. Vnitřní rolety se naopak montují jednoduše kdykoliv, a to bez stavebního zásahu do vnějšího pláště domu. Celkové náklady na pořízení a provoz jsou přitom až o 40 % nižší než u venkovního stínění, přičemž přibližně polovina úspory vychází z nižší pořizovací ceny.

Foto: Se svolením Bematech

Kombinace protislunečního zasklení a vnitřní pokované rolety

Kombinace protislunečního zasklení a vnitřní pokované rolety není výsadou velkých kancelářských budov. Hodí se stejně dobře i pro rodinné domy a byty – všude tam, kde kvůli oknům na osluněných stranách dochází v létě k přehřívání interiéru. Vnitřní rolety přitom poskytují designovou čistotu fasády, bez rušivých lanek, držáků a vodicích lišt venkovního stínění. Jsou tak náhradou venkovních žaluzií, a to nejenom tam, kde instalace exteriérového stínění není možná.

Příjemný interiér v letních vedrech tedy nemusí nutně znamenat hlučnou klimatizaci nebo nárazem větru poškozenou venkovní žaluzii. S promyšlenou kombinací vhodného protislunečního zasklení a vnitřní pokovené rolety lze dosáhnout tepelné pohody i dostatku světla v interiéru, a to za přijatelné náklady.

Zdroje info: Autor, Jaroslava Dlouhá, Karolína Mullie

Náhledové foto: Se svolením Saint-Gobain Glass